2. DÍL SÉRIE CO (NE)SLIBUJÍ NEJVĚTŠÍ STRANY. Všeobjímající digitalizace rychle mění zažitá pravidla hry a politici – narozdíl od mnoha firem – překotnému tempu nestačí. Potvrzují to i aktuální volební programy, které sice digi oblast reflektují, vize, jež jsou podmínkou celospolečenské změny myšlení, ale nenabízejí. Podrobnosti diskutovali zakladatel 6D Academy Pavel Kysilka a vedoucí ekonomické rubriky Lidových novin Jan Klesla. Jako tradičně vám nabízíme jejich hlavní teze doplňované o expertní ohlasy.
Špičku digi pelotonu máme na dohled. Pokud stát nepřidá, nedotáhneme se
Pokud si představíme, že všechny země jedou v peletonu, na jehož čele je Skandinávie, Izrael a další digitální lídři, pak lze o Česku říci, že se drží v závětří za špičkou. Dobrá zpráva je, že toho můžeme využít – pošetřili jsme síly a teď bychom mohli vyrazit dopředu. To tedy platí o státní správě a veřejných institucích, firmy, alespoň některé, mezi špičku už patří. Problém je v tom, že pokud si Česko představíme jako cyklistický tým, pak je v něm závodník, který ho brzdí, nestačí ostatním; a to je u nás stát respektive veřejná sféra. Soukromá je mnohdy vpředu, čehož příkladem může být Avast, který má už dnes více zákazníků než Škoda Auto (nicméně i ta zakládá inovační laboratoře). Stejně tak o našich kvalitách svědčí spousta mladých a úspěšných vědců, například z ČVUT, kde naučili počítač blafovat v pokru. Ono to vypadá jako nesmysl, ale jen to potvrzuje jejich mimořádnou úspěšnost. O tom pak svědčí i to, že jejich společnost, která byla bohužel pro nás kanadská, koupil Google. Opět se tak ukázalo, že náš státní aparát prostě nevytváří podmínky pro to, aby mladí a úspěšní lidé byli úspěšní tady. To je ten hlavní problém, který táhne celý náš pomyslný tým ke dnu.
