I přesto, že se o to snaží, prezidentského kandidáta Emmanuela Macrona není možné považovat za revolucionáře. Marine Le Penová, která se s ním utká ve druhém kole, zase nebude mít pravděpodobně dostatečně silné postavení pro to, aby dostála všem slibům – zejména tomu, že zařídí, aby Francie vystoupila z eurozóny a také z EU. Velkou překážkou pro ni totiž budou parlamentní volby, které proběhnou krátce po prezidentském klání. Jak se proměnila francouzská společnost a jak je možné, že už ji přítomnost extrémní pravice ve druhém kole prezidentských voleb a na dosah Elysejskému paláci tolik nevzrušuje a nežene do ulic? I o tom INFO.CZ hovořilo v exkluzivním rozhovoru s profesorem politologie na Katolické univerzitě v severofrancouzském městě Lille Julienem Navarrem.
Do druhého kola francouzských prezidentských voleb zbývá několik dnů, avšak při procházce ulicemi francouzských měst například v severní Francii není po volební kampani obou kandidátů stopy. Je to pro tuto zemi obvyklé?
Tolik neobvyklé to není - třeba proto, že většina kampaně se odehrává na sociálních sítích. Oba kandidáty je nyní spíše vidět na Facebooku, než na plakátech v ulicích, jak tomu bývalo před dvaceti lety. Velký rozdíl ve způsobu vedení kampaně je vidět hlavně u Emmanuela Macrona, který se odlišuje od hlavních politických stran. Na jeho lidi v ulicích nebo tržištích nenarazíte, jsou převážně na sociálních sítích. Atmosféra je v těchto dnech zvláštní a všichni se ji snaží srovnávat s tím, co se dělo před patnácti lety, kdy se do druhé kola voleb dostal otec Marine Jean-Marie.
A jak to srovnání vidíte vy?
Podle mne se to srovnat nedá, je to naprosto jiné. Tehdy do ulic vyrazila spousta lidí, aby vyjádřila svůj nesouhlas s Národní frontou. Takový odpor dneska nevidíte.
