Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Co nám na našich silnicích nejvíce vadí? A jsou skutečně nejhorší v Evropě?

Co nám na našich silnicích nejvíce vadí? A jsou skutečně nejhorší v Evropě?

České silnice mají hrozný povrch a jsou špatně značené, v mnoha případech dokonce potřebné komunikace chybí. Chyb se na nich dá najít nepočítaně! Vybrali jsme jich sedm.

Před uplynulými volbami do Poslanecké sněmovny se strany předháněly ve slibech, které se v mnoha případech dotkly také oblasti dopravy. V tuto chvíli jsou volby za námi a přestože zatím ani zdaleka nevíme, kdo usedne ve vládě a kdo snad bude budoucí ministr dopravy, máme pro něj pár tipů. Vybrali jsme sedm věcí, které nám na českých silnicích vadí ze všeho nejvíce a měly by se co nejrychleji vyřešit, jen tak už nebudou české silnice nejhorší v Evropě, jak někteří řidiči tvrdí. Souhlasíte s naší kritikou?

Špatný povrch

O hrozivém stavu některých silnic nemá cenu dlouze diskutovat, prostě je to fakt, a to nemusíme rovnou mluvit o těch vůbec nejrozbitějších úsecích, jako je třeba nechvalně proslulá pražská ulice U Seřadiště. Dalších příkladů bychom našli celou řadu, u našich západních sousedů je zkrátka povrch hladší a evidentně také kvalitnější. Do jisté míry za to nepochybně může styl opravy, protože u nás jde hlavně o nejnižší cenu zakázky. Ve výsledku tak výtluk zakryje vypouklá boule a nekvalitně opravená dálnice se po krátkém čase vyboulí a vytvoří vlny. Nezdá se vám, že takových úseků přibývá stále více? Nejvíce proslavená zvlněná D47 v tom není sama... A ne, dát k úseku ceduli upozorňující na nerovnosti a případně snižující rychlost opravdu není řešení! My chceme pořádně postavené silnice!

Nesmyslně umístěné kanály

Z hlediska špatných silnic vedle výtluků a vln musíme speciálně vypíchnout kanály. V některých případech jsou propadlé, aniž by se to nějak řešilo, především ale bývají naprosto špatně umístěny. Copak jste nikdy netrefili kanál, kterému se prostě nedalo vyhnout? Při našich bohatých zkušeností z pražské magistrály máme perfektní příklad. Směrem na Brno se u Muzea s větším autem nevyhnete celé sérii kanálů, tedy pokud se rozhodnete gentlemansky uvolnit prostor pro mezi vozy jedoucí motorkáře a nechcete si odřít zpětné zrcátko o betonové bloky. A takových kanálů bychom po republice našli více. To je nejde umístit doprostřed jízdního pruhu?

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1