Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dálniční poplatky se Evropě letos příliš nezměnily. Nejvíce si řidiči připlatí ve Slovinsku

Dálniční poplatky se Evropě letos příliš nezměnily. Nejvíce si řidiči připlatí ve Slovinsku

Řidiči, kteří se vydají na cestu do zahraničí vlastním automobilem, se musí připravit na to, že se jim cesta může prodražit o poplatky za průjezd dálnic, tunelů nebo horských průsmyků. Poplatky se v Evropě proti loňsku příliš nezměnily, nejvíce si řidiči připlatí ve Slovinsku. V Německu naopak šoféři osobních aut neplatí. ČTK o tom informoval český poskytovatel asistenčních služeb ÚAMK.

Zatímco v některých zemích je pro průjezd dálnicí stejně jako v Česku nutné mít dálniční známku, v řadě zemí je průjezd zpoplatněn pomocí mýtného systému, upozornil ÚAMK.

Na Slovensku je zaveden systém elektronických dálničních známek. Není proto nutné lepit známku na přední sklo a vinětu je možné si opatřit v předstihu přes internet. Kontrola probíhá prostřednictvím mýtné brány, která ověří registrační značku vozidla. Řidič bez zaplaceného poplatku dostane pokutu automaticky. Slovenské poplatky se proti loňsku nezměnily. Desetidenní povolenka k jízdě po dálnicích tu vyjde na deset eur (258 korun), měsíční na 14 eur (361 korun). Stejný systém platí v Maďarsku, kde sedmidenní viněta stojí 2975 forintů (238 korun) a měsíční 4780 forintů (383 korun).

Dálniční známka v Rakousku každoročně zdražuje spíše symbolicky. Výjimkou nebyl ani letošní rok, kdy se cena desetidenní dálniční viněty zvedla o inflační procento na devět eur (232 korun). Proti loňsku to je zdražení o deset eurocentů. Dvouměsíční známka podražila o 30 centů na 26,20 eura (675 korun). Vedle poplatku za dálniční známku musí řidiči počítat s poplatky za průjezd některých úseků - například mostů, tunelů či horských úseků. Jde například o tunely z Flachau do Rennwegu nebo na cestě z Innsbrucku do Itálie na brennerské dálnici A13.

Ve Švýcarsku si řidiči musí pro průjezd dálnicemi koupit roční kupon za 40 franků (896 korun). Jiné známky se ve Švýcarsku neprodávají. Cena kuponu zůstala stejná jako loni, díky posílení české koruny to však pro české řidiče znamená mírně zlevnění. Stejně jako v Rakousku však cestu může prodražit průjezd některými tunely a horskými průsmyky, které jsou zpoplatněny.

Cena dálničních známek se letos nezvýšila ani ve Slovinsku. Kupon s týdenní platností přijde na 15 eur (387 korun) a známka na měsíc 30 eur (774 korun). Při přejezdu do Rakouska musí řidiči počítat s poplatkem za projetí tunelu Karavanky.

Nejlevnější dálniční kupony pro osobní vozidla mají v Rumunsku. Týdenní známka vyjde na tři eura (78 korun), viněty na měsíc na sedm eur (181 korun).

V dalších často vyhledávaných evropských zemích, například ve Francii, Itálii, Španělsku, Chorvatsku nebo Polsku, se průjezd dálnicí hradí prostřednictvím mýtných bran. Řidiči tak platí podle skutečně ujeté vzdálenosti. Mýtné systémy snímají i průjezd v případě zpoplatněných tunelů.

V Německu jsou proti většině okolních států řidiči osobních aut od nutnosti platit dálniční poplatky ušetřeni. Dosud tak platí jen nákladní kamiony nad 7,5 tuny. Loni němečtí zákonodárci rozhodli o zpoplatnění dálnic i pro osobní vozy od příštího roku, kvůli komplikacím při zavádění nového systému se však na německých dálnicích bude platit nejdříve v roce 2020.

České poplatky na dálnicích tak srovnání s dalšími evropskými zeměmi patří spíše k těm dražším. Desetidenní kupon v ČR přijde na 330 korun, cena měsíčního je o 110 korun vyšší.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1