Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Do Evropy raději s plnou nádrží, radí analytici. Cena paliva nyní stagnuje, zlevnit by mohlo v létě

Do Evropy raději s plnou nádrží, radí analytici. Cena paliva nyní stagnuje, zlevnit by mohlo v létě

Cena benzinu a nafty u tuzemských čerpacích stanic bude stagnovat i v nadcházejících týdnech. Tvrdí to analytici, které oslovila ČTK. Průměrná cena pohonných hmot se v Česku posledních pět týdnů prakticky nezměnila. Analytici označují jako důvod nevýrazný vývoj cen ropy na světových trzích. Situace se podle nich může změnit například ukončením devizových intervencí ze strany České národní banky (ČNB).

Podle společnosti CCS, která ceny benzinu a nafty dlouhodobě sleduje, je litr benzinu v současnosti v Česku k dostání průměrně za 31 korun a 30 haléřů, nafta pak za 30,50 Kč/l. Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák ČTK řekl, že podobnou výši cen pohonných hmot v Česku očekává i kolem Velikonoc, které letos připadají na polovinu dubna. „Stagnace cen pohonných hmot bude v nejbližších týdnech pokračovat a případné cenové změny budou jen minimální,“ dodal.

 

Analytici se shodují na tom, že cenu benzinu a nafty může v nadcházejících měsících ovlivnit rozhodnutí ČNB ohledně intervencí. Banka v únoru uvedla, že je bude nadále provádět nejméně do konce prvního čtvrtletí letošního roku. Zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017.

„Očekávané posílení koruny by tlačilo ceny pohonných hmot dolů,“ uvedl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Podle analytika společnosti Chytrý Honza Františka Bostla by však ani v případě, kdyby ČNB kurzový závazek povolila, nebyl pokles cen benzinu a nafty u pump v ČR větší než deset procent. „Během letní motoristické sezony by se řidiči měli připravit na ceny minimálně kolem 30 korun za litr,“ řekl ČTK.

 

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda doplnil, že konec intervencí ceny pohonných hmot ovlivní spíše až ve druhé polovině roku. Zhodnocování české měny bude podle něj vyvažovat efekt mírně rostoucích cen ropy. „Výsledkem by měla být opět víceméně stagnace, případně dokonce zlevňování pohonných hmot v ČR,“ dodal.

Analytici i nadále upozorňují, že tuzemské ceny pohonných hmot vycházejí v porovnání s ostatními evropskými státy jako relativně příznivé. Z okolních států je levněji pouze v Polsku. Průměrné ceny se tam dlouhodobě pohybují jednu až dvě koruny pod tuzemskými cenami. „Při cestách do zahraničí se stále vyplatí vyjíždět s plnou nádrží, alespoň tedy, pokud lidé míří na jih či na západ. Trendy vývoje cen dané cenou ropy a dolarem jsou všude po Evropě stejné,“ potvrdil analytik Patria Finance Tomáš Vlk.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1