Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jak funguje automatické tísňové volání eCall? Sníží počty obětí dopravních nehod?

Jak funguje automatické tísňové volání eCall? Sníží počty obětí dopravních nehod?

Všechna osobní a lehká užitková auta uvedená na evropský trh po 31. březnu 2018 musejí být povinně vybavena systémem samočinného nouzového volání eCall. V čem spočívá a jakým způsobem pracuje?

Koncem června roku 2014 byla ustavena pravidla, která se týkají infrastruktury nezbytné pro zavedení systému nouzového volání eCall. Ta v členských státech EU vstoupila v platnost před několika dny, přesně 1. října letošního roku. Celý koncept je ale ještě mnohem starší.

Využijte Galileo!

Úplně poprvé se začalo v Evropě mluvit o systému, který by umožnil automobilu po havárii samočinně zavolat pomoc posádce, už na sklonku 90. let. Stalo se tak v souvislosti s představením evropského navigačního systému Galileo, který je z pohledu technologie obdobou amerického GPS/Navstar, stejně jako ruského GLONASS. A zatímco GPS a GLONASS jsou pozůstatky Studené války, kdy měly původně sloužit k navádění raket s plochou dráhou letu na cíl, byl systém Galileo od začátku zamýšlen primárně pro civilní použití.

Po četných dohadech mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie byl nakonec základní koncept systému eCall přijat v roce 2013. Některé automobilky, jmenovitě BMW, PSA a Volvo, však nabízely toto zařízení, respektive službu coby příplatkovou výbavu, již o něco dříve. Konkrétně třeba Citroën už od roku 2010 v luxusní C6. Dnes už je situace jiná. Například u Škody Auto se stal systém eCall součástí standardní výbavy u modelů Superb a Kodiaq. Jako mimořádná výbava je v rámci služby Škoda Connect dostupný pro všechny ostatní modely s výjimkou Citigo, kde zatím vůbec k dispozici není.

Na „stodvanáctku“

Jak vlastně celý systém eCall funguje? Základem, nebo chcete-li mozkem celého systému, je elektronická telematická jednotka, například u PSA nazývaná autonomní telematická jednotka (označují ji BTA - Boîtier Télématique Autonome). Její vlastností je, že dokáže komunikovat jak v síti mobilních operátorů GSM, tak přijímat data z navigačního systému (GPS, Galileo) a dále je vybavena vlastním napájecím zdrojem.

Kam můžete eCall v autě umístit? A co všechno potřebujete?

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1