Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jak to, že nezmizely poutače od silnic: Proč ještě stojí billboardy?

Jak to, že nezmizely poutače od silnic: Proč ještě stojí billboardy?

Od českých silnic a dálnic měly už před čtyřmi měsíci zmizet poutače, které nesplnily zákonné podmínky. Ale většina dál existuje. Může za to neschopnost, lobby provozovatelů, nebo peníze?

Se začátkem aktuálního školního roku se nemluvilo o ničem jiném než o billboardech, vzpomínáte? Provozovatelé venkovní reklamy měli za úkol odstranit tabule stojící příliš blízko dálnic (250 m) a silnic prvních tříd (50 m) – ze 7000 poutačů měla zmizet skoro polovina.

Majitelé billboardů na zbourání dostali lhůtu prvních pěti dnů v září. A ačkoliv o zahájení platnosti zákona věděli už pět let dopředu, zvolili zdržovací taktiku – jednoduše přelepili cedule státními symboly. „Jestliže byl billboard povolen a umístěn jako reklamní zařízení, tak jestli na něj dám českou vlajku, státní symbol nebo třeba plakát s růžovými prasátky, je to pořád reklama, i když nemá reklamní obsah,“ zlobil se tehdy ministr dopravy a trval na svém. Jak je tedy možné, že tabule stojí dál a už se o tom nemluví?

Kdo to zaplatí?

Ministerstvo dopravy se brání, že za situaci nenese vinu. Většinu z již odstraněných tabulí zlikvidovalo Ředitelství silnic a dálnic, některé dobrovolně samotní provozovatelé reklam. Až poslední možností je prý obesílání výzev konkrétním vlastníkům. U dálnic se to stalo zatím pouze v padesáti případech. „Billboardy měli podle zákona odstranit samotní provozovatelé, a dlouho se k tomu neměli. Odstraňování státem tam, kde provozovatelé reklamy nekonají, je krajní situace,“ vysvětlil nám Tomáš Neřold z ministerstva dopravy.

Potíž je v tom, že stát sice může náklady vymáhat na provozovateli reklamy, ale nejdříve je musí sám zaplatit. A až pak teprve získat zpět, přičemž cena za odstranění jednoho reklamního zařízení se pohybuje v rozsahu od dvaceti do padesáti tisíc korun. Proto je v zájmu státu, aby sami provozovatelé reklamy billboardy odstranili na své náklady.

Celý článek si přečtěte na webu Auto.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1