Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Je ekologičtější dieslový, nebo elektrický pohon? Odpověď vás možná překvapí

Je ekologičtější dieslový, nebo elektrický pohon? Odpověď vás možná překvapí

Propagátoři elektrovozů vyzdvihují jejich nulové lokální emise, zatímco kritici upozorňují na využívání „špinavé“ energie z elektráren. Jsou tedy opravdu ekologičtější než konvenční auta?

Ta palčivá otázka v době rozšiřující se nabídky elektrických vozů a kritiky turbodieselů zaznívá stále častěji: Jsou elektromobily opravdu šetrnější k přírodě než konvenční auta, jak se o nich říká? Lokální emise jsou sice u nich nulové, ale co ty emise elektráren, jejichž elektřinu využívají? A co ta ekologicky náročná výroba baterií? Německý autoklub ADAC zjišťoval odpověď.

A v době stále reálnějšího zákazu dieselových aut v centrech měst bude tato odpověď pro mnohé hodně překvapivá. Z komplexního výzkumu totiž vyplývá, že u velkých aut je stále nejekologičtějším řešením naftový motor.

Po 150 000 ujetých kilometrech takové auto vyšší střední třídy podle ADACu v průměru vypustí 33 tisíc kilogramů oxidu uhličitého, což odpovídá 219 gramům CO2 na kilometr. U elektrovozů naopak tato hodnota činí 277 gramů CO2 na kilometr, hlavně kvůli ekologicky náročné produkci jejich baterií. Aby byly elektřinou poháněné vozy ekologičtější, musely by ujet alespoň 580 tisíc kilometrů.

Na druhou stranu výsledek elektrovozů lze výrazně vylepšit, to když pro jejich nabíjení budou využívány výhradně obnovitelné zdroje energie. To ale nejde vždy zajistit...

Celý článek najdete na Auto.cz

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1