Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konec osobního vlastnictví a elektromobilita. Automobilový průmysl prochází revolucí

Konec osobního vlastnictví a elektromobilita. Automobilový průmysl prochází revolucí

Automobilový průmysl prochází revolucí. A nejde jen o samořiditelná vozidla, která se v dohledné budoucnosti budou prosazovat stále razantněji. O slovo se přihlásí také alternativní pohony, jež budou ze scény stále více vytlačovat tradiční spalovací motory. Rozvoj sdílené ekonomiky také od základu otřese celým konceptem vlastnictví automobilu.  


Soumrak spalovacích motorů

Těžko si dnešní svět představit bez ropy. Černé zlato, jež dnes prakticky zajišťuje hladký chod světa, ale s námi nebude věčně. S postupně ubývajícími zásobami ropy je navíc zřejmé, že cena této strategické suroviny se bude postupně zvyšovat. Jako jedna z nejnadějnějších alternativ k dieselovým a benzínovým motorům se tak jeví elektrický pohon.

Přesto existuje několik faktorů, které zatím výraznějšímu rozmachu elektromobilů brání. Prvním z nich je neefektivní výroba. Produkce akumulátorů pro skladování energie totiž stále není levnou záležitostí a navíc je velmi energeticky náročná. Například výroba baterie pro Nissan Leaf zatíží životní prostředí až šesti tunami oxidu uhličitého. Zhruba stejné množství má na svědomí také výroba samotného automobilu. V konečném důsledku tak produkce aut na elektřinu zatíží životní prostřední až o 50 procent více, než v případě vozidla na konvenční pohon.

Další emise má na svědomí samozřejmě také výroba elektrické energie potřebné pro následný provoz vozidla. Podle studie, kterou publikovala agentura Bloomberg, je provoz elektromobilu nejekologičtější ve Francii, kde díky tamnímu energetickému mixu, kdy 90 energie pochází z jaderných nebo obnovitelný zdrojů, připadá na jeden elektrický kilometr méně než 10 gramů oxidu uhličitého. Nejhůře naopak dopadla s 240 gramy na kilometr Čína. I v nejlidnatější zemi světa je však provoz elektrického automobilu ekologičtější.

Také proto čeká v následujících desetiletích spalovací motory soumrak. Konkrétní výsledky můžeme pozorovat už nyní. Podle studie, kterou si nechala zpracovat automobilka Nissan, se v Británií za posledních 40 let snížil počet čerpacích stanic o 70 procent a jejich počet bude nadále klesat. V roce 2020 bude na ostrovech stejný počet čerpacích stanic nebo dobíjecích míst pro elektromobily. Země se tak postupně připravuje na elektrickou budoucnost. V roce 2040 by vlády Spojeného království s Francie totiž chtěly provoz vozidel na fosilní paliva zcela zakázat.

Konec osobního vlastnictví

Od roku 2010, kdy byla založena společnost Uber expandovala tato alternativní taxislužba do šesti stovek měst po celém světě, kde pomocí své aplikace každý den zprostředkuje až 10 milionů spolujízd. Studie amerických výzkumníků z loňského roku ukázala, že v oblastech, kde podobné služby fungují, klesá zájem vlastnit auto.

Automobil je totiž ve své podstatě velmi neefektivní investice. Jeho majitel jej v mnoha případech fakticky používá jen zlomek dne. Přitom auto velmi rychle ztrácí hodnotu a jeho provoz je finančně poměrně náročný. V urbanizovaných oblastech se tak stále více lidí přiklání k alternativám, jako jsou právě spolujízdy. Další možností může být pronájem aut nebo jejich sdílení, podobně jako to dnes ve městech funguje s jízdními koly.

Samotný Uber však nejvíce sází právě na systém spolujízd. Proto také vyvíjí vlastní systém samořiditelných vozidel. Firma je totiž přesvědčena o tom, že flotila robotických aut, bude pro zákazníky taxislužby levnější, než vlastnictví vlastního vozidla.

Změna myšlení už se projevuje také v chování zákazníků. Například výše citovaná studie z roku 2017 ukázala, že v texaském Austinu, kde jsou služby jako Uber nebo Lyft zakázány, se počet registrací nových aut oproti sousedním městům zvýšil. Počet amerických domácností, které nevlastní auto, je ve srovnání s rokem 2009 nižší o 9 procent a průměrný věk člověka, který si pořizuje auto se za stejnou dobu zvýšil o 5 let.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1