Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mluvící auto neměl jen David Hasselhoff. V osmdesátkách mluvily i sériovky

Mluvící auto neměl jen David Hasselhoff. V osmdesátkách mluvily i sériovky

Auta uměla docela nedávno mluvit. A nemuselo jít o slavného Kitta od fešáka Davida Hasselhoffa. Co tím automobilky tehdy vlastně chtěly říct?

Snaha docílit toho, aby nějaký stroj napodobil lidský hlas, existuje již od konce 18. století. Tehdy se objevily úplně první takzvané syntetizéry lidské řeči. Šlo přirozeně o mechanicky pracující zařízení, jejichž vrcholem se stal Kempelenův „mluvící stroj“. Ten však nemluvil sám, ale pouze moduloval lidský hlas v aktuálním čase a tedy člověk do něj musel mluvit.

V roce 1922 se objevilo první elektronické zařízení, o dalších 17 let později přišel stroj VODER -1, který jako první dokázal syntetizovat souvislou lidskou řeč. Až do konce šedesátých let pracovaly syntetizéry řeči na analogovém principu. První digitální systém přišel v roce 1968. Digitalizace přinesla nejen další zlepšení systému, ale také zmenšení rozměrů celého zařízení. Ke skutečnému rozmachu ale došlo až na začátku 80. let. Jen pro zajímavost, první syntetizér lidské řeči v Československu vznikl v roce 1964.

Jak to vlastně pracuje? Syntetizér lidské řeči je v principu poměrně složité zařízení, jehož hlubší pochopení vyžaduje znalost elektrotechniky a elektroniky. Velmi zjednodušeně řečeno se využívá spojovací (konkatenační) metody syntézy řeči. Základem je jednak zdroj buzení, který simuluje hlasivky, a dále hlasový filtr pro simulaci hlasového traktu. Umělá řeč vzniká tak, že se spojují jednotlivé úseky řeči v jeden celek. U syntetizéru se mluví o takzvaných základních fonémech, což je nejmenší jednotka zvukové řeči, která má v daném jazyce rozlišovací funkci, a dále difonech. Difony jsou části řeči vzniklé ze dvou konkrétních sousedících fonémů.

Celý článek si přečtěte na webu Auto.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1