Z moderních aut se staly díky novým technologiím pojízdné nahrávací stanice - prostřednictvím chytrého telefonu zaznamenávají, komu řidič volá a textuje, pamatují si navštívené webové stránky, naladěné rozhlasové stanice a dokonce umí varovat šoféra, pokud překročí povolenou rychlost. O informace z těchto počítačů na čtyřech kolech velmi stojí nejen výrobci aut, ale i místní vlády, obchodníci, pojišťovny a technologické společnosti, napsal americký list The New York Times (NYT). Otázkou ale podle něj je, kdo všechno má k těmto informacím přístup.
Podle serveru Information Age přitom budou auta už v blízké budoucnosti jako "velký bratr" znát naše přání ještě dřív, než je vyslovíme. Budou vědět, kam si ráno nejraději jezdíme pro kafe, zařídí platbu a vyinkasují věrnostní body. Budou si pamatovat, v kterém hotelu se nám posledně nelíbilo, a nasměrují nás do jiného. Budou vědět, kde nakupujeme, bydlíme a co děláme o víkendech. Budeme se blížit k obchodu a na internetu na nás "vyskočí" slevový kupon do kilometr vzdáleného podniku. Auto si totiž pamatuje, že jsme tam před měsícem nakupovali.
Někteří odborníci podle serveru detroitnews.com předpovídají, že do roku 2030 vygeneruje sběr dat ročně zisk až 750 miliard dolarů (asi 16,7 bilionu korun).
Ve Spojených státech dnes podle NYT existují omezující pravidla jen pro takzvané černé skříňky, které zaznamenávají například rychlost vozu a pozici bezpečnostního pásu sekundy před, během a po nehodě. Žádný zákon ale nepokrývá data ze všech možných dalších zařízení v autě - například diagnostických systémů a radarových senzorů. Některá auta umí zaznamenat pohyby řidičových očí, váhu lidí na předních sedadlech a zda má řidič ruce na volantu. Žádný zákon v USA ale neumí zajistit, aby společnosti nepracovaly se jmény a dalšími osobními informacemi nebo například určovaly, jak mohou být tato data použita.
