Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejlevnější auto světa dojelo na konec cesty. Indického vozu Nano se v červnu vyrobil jediný kus

Nejlevnější auto světa dojelo na konec cesty. Indického vozu Nano se v červnu vyrobil jediný kus

Nejlevnější sériově vyráběný automobil na světě, vůz Nano indické automobilky Tata Motors, po deseti letech dojel na konec své cesty. V červnu z výrobní linky sjel jediný automobil a Tata Motors přiznává, že výrobu zatím oficiálně nezastavila jen ze sentimentálních důvodů. Jedním dechem dodává, že v současné podobě s výrobou automobilu Nano pro příští rok už nepočítá. Paradoxně, důvodem konce lidového vozítka je snaha o úspory, které měly být jeho hlavní předností.

Když v roce 2008 indická automobilka Tata představovala světu a zejména Indii svůj model lidového vozu, doufala, že prodeje dosáhnou čtvrt milionu kusů ročně. Nyní, o deset let později, už je jasné, že vozu odzvonilo. V loňském fiskálním roce automobilka neprodala ani deset tisíc kusů a minulý měsíc si nízkonákladové Nano koupili jen tři lidé.

Nano mělo změnit indický trh. Mělo být příslibem, že relativně chudé rodiny si budou moci dovolit automobil a vyšší mobilitu spojenou například s cestami za lepším zaměstnáním. Firma doufala, že tisíce Indů vymění v zemi rozšířené mopedy a motocykly právě za bezpečnější a pohodlnější nízkonákladový vůz.

Zprvu to vypadalo, že tato úvaha funguje. Prodeje byly dobré a vůz získal ohlas po celém světě. Jenže po nějaké době se ukázalo, že největší přednost automobilu - nízká cena - se zároveň stala i jeho největším prokletím. Nano získalo synonymum „nejlevnějšího automobilu“, což v indické společnosti, jež si potrpí na sociální status, byla cesta do záhuby. Postavení nových majitelů vozu ve společnosti se paradoxně s koupí Nana snižovalo, což byl stav, který nechtěl nikdo připustit. „Slovo ´levný´ během naší marketingové kampaně zkazilo úplně všechno,“ přiznal během rozhovoru s CNBC i Ratan Tata. 

K neúspěchu vozu ale vedlo více faktorů. Neustále zdržování a přesuny výroby, špatné PR, pochybné výsledky crash testů, nižší bezpečnost či spartánské vybavení bez posilovače řízení, elektricky ovládaných okýnek či centrálního zamykání učinily z Nana příběh, který již brzy zmizí v propadlišti dějin. 

Automobilka sice oficiálně konec produkce vozu, který stojí v přepočtu necelých 50 tisíc korun, neoznámila, podle svých dřívějších vyjádření s ním ale pro příští rok v současné podobě nepočítá. Minulý měsíc byl vyrobený jen jeden vůz a statistiky uvádějí, že si Nano koupili v červnu jen tři lidé. Firma produkci definitivně neutnula údajně jen kvůli silnému emocionálnímu poutu.

Agentura Bloomberg naznačuje, že celý koncept striktně nízkonákladového vozu pro Indii může být mylný už od začátku. Miliardová země sice nesdílí hype západního světa či Číny ohledně alternativních pohonů, autonomního řízení či dalších trendů automobilového odvětví, nicméně zákazníky co nejvíce stlačená cena neláká.

Agentura tvrdí, že spíš než snahu po co nejvýraznějším osekání nákladů Indové preferují zisk co nejlepší hodnoty za své peníze. I proto největší místní automobilky, Hyundai Motors či Maruti Suzuki, v poslední době své modely zdražují a snaží se zařadit spíše do segmentu prémiovějších výrobců.

Tento argument podporují i čísla na trhu. Zatímco prodeje Nana v počtu jednotek kusů nelze brát vážně, celkové prodeje osobních vozů v červnu v zemi vzrostly téměř o 40 procent. 

To je téma k zamyšlení i pro mladoboleslavskou Škodovku, která nedávno uvedla, že chce během dvou let představit nový model SUV vozu speciálně pro indický trh. Další modely mají v dalších letech následovat. 

Škoda Auto přitom již dříve s automobilkou Tata Motors spolupracovala na vývoji levného automobilu, nicméně loni byla jednání přerušena: oba výrobci dospěli k tomu, že „nemohou realizovat technické a ekonomické synergie v požadovaném rozsahu.“ Jinými slovy, vývoj se jim nevyplatil.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744