Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejlevnější auto světa dojelo na konec cesty. Indického vozu Nano se v červnu vyrobil jediný kus

Nejlevnější auto světa dojelo na konec cesty. Indického vozu Nano se v červnu vyrobil jediný kus

Nejlevnější sériově vyráběný automobil na světě, vůz Nano indické automobilky Tata Motors, po deseti letech dojel na konec své cesty. V červnu z výrobní linky sjel jediný automobil a Tata Motors přiznává, že výrobu zatím oficiálně nezastavila jen ze sentimentálních důvodů. Jedním dechem dodává, že v současné podobě s výrobou automobilu Nano pro příští rok už nepočítá. Paradoxně, důvodem konce lidového vozítka je snaha o úspory, které měly být jeho hlavní předností.

Když v roce 2008 indická automobilka Tata představovala světu a zejména Indii svůj model lidového vozu, doufala, že prodeje dosáhnou čtvrt milionu kusů ročně. Nyní, o deset let později, už je jasné, že vozu odzvonilo. V loňském fiskálním roce automobilka neprodala ani deset tisíc kusů a minulý měsíc si nízkonákladové Nano koupili jen tři lidé.

Nano mělo změnit indický trh. Mělo být příslibem, že relativně chudé rodiny si budou moci dovolit automobil a vyšší mobilitu spojenou například s cestami za lepším zaměstnáním. Firma doufala, že tisíce Indů vymění v zemi rozšířené mopedy a motocykly právě za bezpečnější a pohodlnější nízkonákladový vůz.

Zprvu to vypadalo, že tato úvaha funguje. Prodeje byly dobré a vůz získal ohlas po celém světě. Jenže po nějaké době se ukázalo, že největší přednost automobilu - nízká cena - se zároveň stala i jeho největším prokletím. Nano získalo synonymum „nejlevnějšího automobilu“, což v indické společnosti, jež si potrpí na sociální status, byla cesta do záhuby. Postavení nových majitelů vozu ve společnosti se paradoxně s koupí Nana snižovalo, což byl stav, který nechtěl nikdo připustit. „Slovo ´levný´ během naší marketingové kampaně zkazilo úplně všechno,“ přiznal během rozhovoru s CNBC i Ratan Tata. 

K neúspěchu vozu ale vedlo více faktorů. Neustále zdržování a přesuny výroby, špatné PR, pochybné výsledky crash testů, nižší bezpečnost či spartánské vybavení bez posilovače řízení, elektricky ovládaných okýnek či centrálního zamykání učinily z Nana příběh, který již brzy zmizí v propadlišti dějin. 

Automobilka sice oficiálně konec produkce vozu, který stojí v přepočtu necelých 50 tisíc korun, neoznámila, podle svých dřívějších vyjádření s ním ale pro příští rok v současné podobě nepočítá. Minulý měsíc byl vyrobený jen jeden vůz a statistiky uvádějí, že si Nano koupili v červnu jen tři lidé. Firma produkci definitivně neutnula údajně jen kvůli silnému emocionálnímu poutu.

Agentura Bloomberg naznačuje, že celý koncept striktně nízkonákladového vozu pro Indii může být mylný už od začátku. Miliardová země sice nesdílí hype západního světa či Číny ohledně alternativních pohonů, autonomního řízení či dalších trendů automobilového odvětví, nicméně zákazníky co nejvíce stlačená cena neláká.

Agentura tvrdí, že spíš než snahu po co nejvýraznějším osekání nákladů Indové preferují zisk co nejlepší hodnoty za své peníze. I proto největší místní automobilky, Hyundai Motors či Maruti Suzuki, v poslední době své modely zdražují a snaží se zařadit spíše do segmentu prémiovějších výrobců.

Tento argument podporují i čísla na trhu. Zatímco prodeje Nana v počtu jednotek kusů nelze brát vážně, celkové prodeje osobních vozů v červnu v zemi vzrostly téměř o 40 procent. 

To je téma k zamyšlení i pro mladoboleslavskou Škodovku, která nedávno uvedla, že chce během dvou let představit nový model SUV vozu speciálně pro indický trh. Další modely mají v dalších letech následovat. 

Škoda Auto přitom již dříve s automobilkou Tata Motors spolupracovala na vývoji levného automobilu, nicméně loni byla jednání přerušena: oba výrobci dospěli k tomu, že „nemohou realizovat technické a ekonomické synergie v požadovaném rozsahu.“ Jinými slovy, vývoj se jim nevyplatil.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1