Články odjinud

Nejlevnější auto světa dojelo na konec cesty. Indického vozu Nano se v červnu vyrobil jediný kus

Nejlevnější auto světa dojelo na konec cesty. Indického vozu Nano se v červnu vyrobil jediný kus

Nejlevnější sériově vyráběný automobil na světě, vůz Nano indické automobilky Tata Motors, po deseti letech dojel na konec své cesty. V červnu z výrobní linky sjel jediný automobil a Tata Motors přiznává, že výrobu zatím oficiálně nezastavila jen ze sentimentálních důvodů. Jedním dechem dodává, že v současné podobě s výrobou automobilu Nano pro příští rok už nepočítá. Paradoxně, důvodem konce lidového vozítka je snaha o úspory, které měly být jeho hlavní předností.

Když v roce 2008 indická automobilka Tata představovala světu a zejména Indii svůj model lidového vozu, doufala, že prodeje dosáhnou čtvrt milionu kusů ročně. Nyní, o deset let později, už je jasné, že vozu odzvonilo. V loňském fiskálním roce automobilka neprodala ani deset tisíc kusů a minulý měsíc si nízkonákladové Nano koupili jen tři lidé.

Nano mělo změnit indický trh. Mělo být příslibem, že relativně chudé rodiny si budou moci dovolit automobil a vyšší mobilitu spojenou například s cestami za lepším zaměstnáním. Firma doufala, že tisíce Indů vymění v zemi rozšířené mopedy a motocykly právě za bezpečnější a pohodlnější nízkonákladový vůz.

Zprvu to vypadalo, že tato úvaha funguje. Prodeje byly dobré a vůz získal ohlas po celém světě. Jenže po nějaké době se ukázalo, že největší přednost automobilu - nízká cena - se zároveň stala i jeho největším prokletím. Nano získalo synonymum „nejlevnějšího automobilu“, což v indické společnosti, jež si potrpí na sociální status, byla cesta do záhuby. Postavení nových majitelů vozu ve společnosti se paradoxně s koupí Nana snižovalo, což byl stav, který nechtěl nikdo připustit. „Slovo ´levný´ během naší marketingové kampaně zkazilo úplně všechno,“ přiznal během rozhovoru s CNBC i Ratan Tata. 

K neúspěchu vozu ale vedlo více faktorů. Neustále zdržování a přesuny výroby, špatné PR, pochybné výsledky crash testů, nižší bezpečnost či spartánské vybavení bez posilovače řízení, elektricky ovládaných okýnek či centrálního zamykání učinily z Nana příběh, který již brzy zmizí v propadlišti dějin. 

Automobilka sice oficiálně konec produkce vozu, který stojí v přepočtu necelých 50 tisíc korun, neoznámila, podle svých dřívějších vyjádření s ním ale pro příští rok v současné podobě nepočítá. Minulý měsíc byl vyrobený jen jeden vůz a statistiky uvádějí, že si Nano koupili v červnu jen tři lidé. Firma produkci definitivně neutnula údajně jen kvůli silnému emocionálnímu poutu.

Agentura Bloomberg naznačuje, že celý koncept striktně nízkonákladového vozu pro Indii může být mylný už od začátku. Miliardová země sice nesdílí hype západního světa či Číny ohledně alternativních pohonů, autonomního řízení či dalších trendů automobilového odvětví, nicméně zákazníky co nejvíce stlačená cena neláká.

Agentura tvrdí, že spíš než snahu po co nejvýraznějším osekání nákladů Indové preferují zisk co nejlepší hodnoty za své peníze. I proto největší místní automobilky, Hyundai Motors či Maruti Suzuki, v poslední době své modely zdražují a snaží se zařadit spíše do segmentu prémiovějších výrobců.

Tento argument podporují i čísla na trhu. Zatímco prodeje Nana v počtu jednotek kusů nelze brát vážně, celkové prodeje osobních vozů v červnu v zemi vzrostly téměř o 40 procent. 

To je téma k zamyšlení i pro mladoboleslavskou Škodovku, která nedávno uvedla, že chce během dvou let představit nový model SUV vozu speciálně pro indický trh. Další modely mají v dalších letech následovat. 

Škoda Auto přitom již dříve s automobilkou Tata Motors spolupracovala na vývoji levného automobilu, nicméně loni byla jednání přerušena: oba výrobci dospěli k tomu, že „nemohou realizovat technické a ekonomické synergie v požadovaném rozsahu.“ Jinými slovy, vývoj se jim nevyplatil.