Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Opravdu jsou tříválce zlo? Porovnejte jejich výhody a nevýhody

Opravdu jsou tříválce zlo? Porovnejte jejich výhody a nevýhody

Tříválec místo čtyřválce? Dnes zcela běžná praxe většiny automobilek v případě maloobjemových motorů. Mnozí na to žehrají, neboť mají pocit, že jsou o něco ochuzeni. Ale skutečně tomu tak je? A proč je tříválec mnohdy lepší než stejně velký čtyřválec?

Tříválec Škoda 1.0 TSI z řady EA211 není ve skutečnosti žádnou novinkou. Vždyť už přibližně rok se s ním setkáváme v Octavii, či v malém VW Polo. Zejména pod kapotou druhé největší Škody vzbuzoval na začátku obavy, jak se takový malý motůrek popasuje s tak velkým a těžkým autem. První jízdní dojmy však pochybnosti v podstatě zažehnaly. Nyní uzrál čas nabídnout tento motor také ve vozech Škoda Fabia a Rapid. Tímto krokem se současně rozloučíme s větším čtyřválcem 1.2 TSI z řady EA211. Nástupce má sice méně válců a menší zdvihový objem, ale jinak nabízí ve všech směrech více - také zásluhou nejmodernějších technických řešení, použitých při jeho konstrukci.

Z nouze ctnost to není

Tříválce nemají nejlepší pověst. Často se setkáváme s názory, že jsou příliš choulostivé, hlučné a nekultivované. Je tomu ale opravdu tak? Pokud se na celou záležitost podíváte optikou technika, zjistíte, že motory s touto koncepcí mají celou řadu výhod. A nedostatky zmiňované výše se projevit vůbec nemusejí nebo v jen nezbytně nutné míře, pokud se celá věc udělá dobře.

Celý článek si přečtěte na webu Auto.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1