Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Proč jezdíme starými auty? Průměrný věk vozového parku je už 14,62 roku

Proč jezdíme starými auty? Průměrný věk vozového parku je už 14,62 roku

Prodeje nových aut trhají v Česku rekordy, přesto vozový park stárne a stárne. Letos už se v průměru vyšplhal na 14,62 roku. Před patnácti lety to nebylo ani 13,50. Proč?

Jsem stár, jsem velmi stár, jsem superstar – to si v anekdotě říkal komunista Brežněv při ranním pohledu do zrcadla. Podobně by to o sobě mohl říci český automobilový park.

Ten za posledních skoro třicet let prodělal bouřlivý rozvoj, ale za ním určitě nejsou jen společenské změny, kterými si Češi v tom období prošli. Začněme třeba tím, že na přelomu roku 2017 a 2018 u nás bylo registrováno skoro 5,6 milionu osobních aut, jak ukazuje zelený graf. V roce 1989 to bylo jen 2,3 milionu vozidel.

Asi se tedy máme opravdu lépe. Objektivně je ale nutno říci, že počet registrovaných osobních aut rostl ve všech civilizovaných zemích. Tempo růstu však nebylo tak vysoké. Jiná věc je průměrné stáří. V tématu se zabýváme osobními vozy. Jejich průměrný věk se na prahu letopočtu 2018 vyšplhal už na 14,62 roku.

Jinými slovy typické auto na českých silnicích je ve věku teenagera, puberťáka, žáka deváté třídy základní školy, chcete-li… V porovnání s vyspělými automobilovými trhy tímhle číslem zaostáváme. To, proč je tomu tak, se dá vysvětlit v několika rovinách.

Statistika a výhledy

Existuje něco, čemu se říká přirozená obnova vozového parku. Je to koeficient vyjádřený v procentech, který říká, jaký je podíl nově registrovaných vozů v celkovém počtu registrovaných aut.

Ve vyspělých a stabilních ekonomikách v okamžiku, kdy prodeje nových vozů nejsou dotovány programy typu šrotovného nebo elektromobility, je to hodnota obvykle kolem 8–10 %.

Celý článek najdete na Auto.cz

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1