Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Proč se nevyplatí ignorovat pokutu ze zahraničí: Přijde vás to draho

Proč se nevyplatí ignorovat pokutu ze zahraničí: Přijde vás to draho

Doby, kdy se čeští řidiči postihům za dopravní delikty spáchané v zahraničí jen usmívali, jsou nenávratně pryč. Pokuty v řádech stovek až tisíců vás neminou.

Nedávno mi známý ukázal dopis z Německa, podle něhož má zaplatit pokutu patnáct eur za překročení rychlosti. Byla u toho i fotka, na které se bezpečně poznal. To nám prozradil Pavol Melicherčík z dopravního úřadu v Žatci. Kamarádovi, který jezdí za prací k našim západním sousedům, doporučil pokutu uhradit. Od letoška, kdy se naplno začalo projevovat listopadové zapojení Česka do přeshraniční spolupráce pro vymáhání postihů za dopravní delikty, se takových případů objevuje stále více.

I jen snímek

Aby si vás pokuta vyhledala, jako důkaz postačuje fotka ze stále se množících kamer či radarů v obcích i na hlavních tazích, kde je vidět registrační tabulka. Na jejím základě stát Unie, kde se řidič dopravního přestupku dopustil, pošle dotaz na zjištění informací o provozovateli vozidla do systému Eucaris, evropské registrace vozidel. „Česko takové údaje poskytuje od 9. listopadu 2016,“ říká Zdeněk Neusar z Ministerstva dopravy. Právě to je garantem dodání informací. Nemá s tím nic společného ani policie, ani dopravní úřady.

Kolik českých řidičů se přestupků v cizině dopustilo, však dopravní resort neeviduje. Podle Neusara to totiž ani nejde zjistit. „Často členské země posílají takzvané multidotazy, tedy více požadavků na zjištění registračních značek v jedné zprávě, a to i pro více zemí, jelikož nedokážou jednoznačně určit konkrétní stát,“ dodává mluvčí. Ministerstvo ani neví, čeho se konkrétní motorista v cizině dopustil. „Zprostředkováváme pouze informace o řidičích označených vozidel,“ uzavírá Neusar s tím, že se žádné databáze šoférů s postihy za přestupky v cizině nevytvářejí.

Konkrétní výše pokut a další informace najdete na Auto.cz

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1