Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Původní hranatá Mazda MPV: Proč vznikla dříve než slavná MX-5?

Původní hranatá Mazda MPV: Proč vznikla dříve než slavná MX-5?

První velkoprostorový automobil od Mazdy vyjel už v roce 1988. Ač se charakteristicky hranatá Mazda vyráběla až do roku 1999, u nás se s ní takřka nesetkáte. Její okolnosti vzniku jsou ovšem zajímavé.

V osmdesátých letech auta výrazně zlepšila svoji aerodynamiku a současně se hledaly nové automobilové třídy. Kategorie SUV v té době prakticky neexistovala, avšak zejména pro potřeby početnějších rodin začaly automobilky vyvíjet vozy, které dokázaly přepravit více, než pět pasažérů včetně řidiče. Tehdy se jim říkalo 'van'. Dnes běžně používané označení MPV (Multi Purpose Vehicle) se objevilo až později, do jisté míry zásluhou Mazdy. Právě takto pojmenovala svůj první velkoprostorový automobil z roku 1988.

Šlo o reakci na zvýšený zájem zákazníků o tyto vozy. Jako první uvedla takové auto automobilka Mitsubishi coby model Space Wagon. Mnohem známější jsou ale Chrysler Voyager/Dodge Caravan a v Evropě samozřejmě Renault Espace coby původně projekt Matry. Oba vozy vyjely v roce 1984, Mitsubishi o pouhý rok dříve, ovšem jen na domácím trhu.

Tři projekty? To si nemůžeme dovolit.

Mazda vždy patřila spíše mezi ty menší automobilky a tak tomu bylo i v 80. letech. Sice vyráběla rotační motory typu Wankel, jako jediný automobilový výrobce, ovšem objemem produkce výrazně zaostávala třeba za Toyotou či Nissanem. V té době byly u Mazdy připraveny hned tři projekty zcela rozdílných automobilů. A každý z nich soutěžil o přízeň vedení společnosti a tedy o tolik nezbytné finance, bez nichž bylo cokoliv pouhým 'žvaněním konstruktérů u piva'.

Co tedy bylo tehdy 've hře'? O tom nedávno informoval americký automobilový server Jalopnik na základě svědectví Boba Halla, automobilového novináře a pozdějšího designéra, který se začátkem 80. let spojil s kalifornským vývojovým střediskem Mazdy MANA (Mazda North America). A doslova Japoncům vnutil myšlenku lehkého roadsteru, jenž by znovu oživil trh s těmito automobily, populárními hlavně v 60. letech. Hall nakonec uspěl více než dobře a co bylo výsledkem, asi všichni tušíte – první MX-5 nebo Miata, jak se auto jmenuje v USA.

Celý článek čtěte na Auto.cz

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1