Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Renault a Nissan se chtějí sloučit do jednoho podniku. Jednání o fúzi běží už několik měsíců

Renault a Nissan se chtějí sloučit do jednoho podniku. Jednání o fúzi běží už několik měsíců

Francouzský výrobce automobilů Renault a jeho japonský partner Nissan Motor jednají o úplném sloučení. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Rozhovory podle zdrojů trvají již několik měsíců, není však jisté, zda se podaří dosáhnout dohody.

Automobilky Renault a Nissan již v roce 1999 vytvořily alianci a úzce spolupracují v oblasti technologií a nákupu. Dohoda o úplném sloučení by podle zdrojů tuto alianci ukončila a vytvořila z automobilek jediný podnik obchodovaný na burze. V jeho čele by stál Carlos Ghosn, který je nyní šéfem obou firem.

Sloučený podnik by mohl lépe konkurovat rivalům jako Volkswagen či Toyota. Dosavadní aliance sice přinesla významné úspory, nejednotná vlastnická struktura však bránila plnému využití výhod vzájemného propojení automobilek, píše agentura Bloomberg.

Investoři zprávu o možném sloučení přivítali. Cena akcií Renaultu během dopoledne vzrostla až o zhruba osm procent a dostala se na nejvyšší úroveň za více než deset let.

Podle zdrojů by nicméně dosažení dohody mohlo být obtížené. V Renaultu vlastní 15procentní podíl francouzská vláda, která by mohla mít obavy ze ztráty svého vlivu. Mohou se rovněž objevit neshody ohledně toho, kde by měl mít sloučený podnik své sídlo.

Renault v současnosti vlastní v Nissanu podíl přes 43 procent, zatímco Nissan má v Renaultu téměř 15procentní podíl. Souhrnná tržní hodnota těchto dvou podniků přesahuje 60 miliard eur (1,5 bilionu Kč). Renault a Nissan po celém světě zaměstnávají více než čtvrt milionu lidí.

Nissan je navíc největším akcionářem japonské automobilky Mitsubishi Motors. V loňském roce automobilky Renault, Nissan a Mitsubishi prodaly celkově zhruba 10,6 milionu vozů, zatímco odbyt Volkswagenu činil 10,7 milionu vozů, upozorňuje agentura DPA.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744