Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rychlokurz první pomoci: Co dělat po příjezdu k autonehodě

Rychlokurz první pomoci: Co dělat po příjezdu k autonehodě

První pomoc po příjezdu k autonehodě bychom měli zvládnout všichni. Jak na to, vysvětlí pracovnice Českého červeného kříže Mladá Boleslav.

 

Pokud přijedete k dopravní nehodě jako první, jste ze zákona povinni poskytnout první p

omoc posádce havarovaného automobilu v případě, že je v nebezpečí smrti, jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění. Pokud tak neučiníte, přestože vám u toho nehrozí přímé nebezpečí, můžete jít až na tři roky do vězení. Přitom nejde o nic až tak těžkého, je pouze nutné překonat vlastní strach a řídit se doporučenými postupy.

V prvé řadě je potřeba zastavit před havarovaným automobilem ve vzdálenosti asi 150 metrů, obléci si reflexní vestu, označit nebezpečné místo výstražným trojúhelníkem a s autolékárničnou spěchat k havarovanému automobilu. Myslíme přitom primárně na vlastní bezpečnost.

Jak by měla vypadat první pomoc, nám v přiloženém videu ukázaly pracovnice Českého červeného kříže Mladá Boleslav, Žofie Levínská a Kateřina Černá. Opět myslíme na vlastní bezpečnost, proto veškeré záchranné úkony provádíme v gumových rukavicích, kterého jsou součástí autolékárničky. Je potřeba zhodnotit situaci a začít tím, co nepočká. Hovořím například o masivním krvácení, které je potřeba okamžitě zastavit, například tlakovým obvazem.

Více si přečtěte na webu Auto.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1