Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Škoda Auto přestane do Fabie a dalších modelů montovat dieselové motory

Škoda Auto přestane do Fabie a dalších modelů montovat dieselové motory

Škoda Auto přestane do menších modelů montovat dieselové motory. Novinářům to na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem řekl předseda představenstva Škody Bernhard Maier. Ve Fabii diesel skončí s příchodem modernizované verze v příštím roce, v Rapidu o něco později. Nová generace Rapidu přijde v roce 2019.

Podle Maiera Škoda s dieselovými motory počítá i do budoucna, ale v menších modelech přestává být tato technologie kvůli stále přísnějším emisním limitům nákladově efektivní. Škoda naopak počítá s rozšiřováním pohonu na stlačený zemní plyn CNG, který by se měl postupně objevit u všech velkoobjemových modelů.

V roce 2020 Škoda přijde na trh s prvním elektromobilem na základě letos představeného konceptu Vision E. Jeho cena by se mohla pohybovat lehce nad úrovní modelu Superb s dieselovým motorem. V roce 2025 bude mít Škoda pět modelů na elektrický nebo hybridní pohon a v roce 2030 bude elektrický pohon u každé modelové řady. Elektrické vozy se budou vyrábět na stejných místech, jako auta se spalovacími motory.

Škoda se v současnosti potýká s vysokou poptávkou po svých modelech, zejména vozech SUV. Rozšířila kvůli tomu závod v Kvasinách, kde za poslední rok přijala 3000 lidí a v náboru bude pokračovat do konce letošního roku. Model Kodiaq by se mohl pro tamní trh vyrábět od roku 2018 v Rusku.

Automobilka příští rok podle neoficiálních informací vedle faceliftu Fabie chystá i modernizovaný Superb a sportovní verzi Kodiaq RS, která poprvé u Škody využije koncernový dieselový biturbo motor. V dalším roce přijde nový Rapid a na jeho základě firma vytvoří i městský crossover. Zároveň se objeví Superb s hybridním pohonem.

Škoda se v současnosti pro celý koncern VW zabývá možností vytvoření platformy pro cenově dostupný model, který by se uplatnil na trzích rozvíjejících se zemí, jako je Indie. I po ukončení jednání o spolupráci na vývoji s indickou Tata Motors projekt dál běží a do poloviny příštího roku by mělo být rozhodnuto o jeho pokračování na základě ekonomické analýzy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1