Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Škoda Favorit slaví 30 let. Také jste na něj byli v pořadníku?

Škoda Favorit slaví 30 let. Také jste na něj byli v pořadníku?

Mladoboleslavská automobilka Škoda, tehdy pod názvem Automobilové závody Mladá Boleslav (AZNP), vyráběla v komunistickém Československu osobní vozy hojně rozšířené ve většině tehdejších satelitů Sovětského svazu, které však byly proti západním automobilkám značně zastaralé. Změnu přinesl až model Škoda Favorit, který automobilka poprvé představila na brněnském veletrhu před 30 lety, 16. září 1987.

Favoritem Škoda opustila zastaralou koncepci a přešla k výrobě vozů s motorem vpředu a pohonem předních kol. Nákladný vývoj, během kterého bylo přihlášeno 42 patentů a který trval pouze dva a půl roku, byl svěřen týmu pod vedením konstruktéra Petra Hrdličky. Na vzniku favorita se podílely i renomované zahraniční firmy. Finální verzi vzhledu karoserie navrhlo italské designerské studio Nuccio Bertone. S německou automobilkou Porsche zase škodováci konzultovali celou konstrukci vznikajícího vozu a nechali si zde navrhnout zavěšení motoru s požadavkem na optimální akustiku a vibrace.

„Favorit se stal úspěšným konceptem, díky kterému o automobilku projevili zájem zahraniční partneři," řekl před časem mluvčí Škodovky Jaroslav Černý. Favorit také výrazně ovlivnil rozhodnutí Volkswagenu vstoupit v roce 1991 do společnosti Škoda Auto. Vývoj Favorita společně s poklesem zájmu o zastaralé modely Škoda 105/120 a rozpadem východních trhů, byl však také příčinou ekonomických obtíží automobilky, z kterých ji musel pomoci silný zahraniční partner.

Favoritů Škoda vyrobila přes 783.000, kombi verze Forman zhruba 220.000 kusů. Vyráběly se i užitkové verze vozu (Praktik, Pick-up, Forman plus) a také úspěšné závodní modely.

Pětidveřový hatchback nižší střední třídy byl osazen zážehovým čtyřválcovým motorem o objemu 1289 ccm a výkonu 40, 43, 46 nebo 50 kW. Automobil ve své době nabízel hodně prostoru, odpovídal tehdejším požadavkům na bezpečnost a estetičnost, o čemž svědčí i pochvalné testy renomovaných domácích i světových časopisů.

Do roku 1994, kdy byla jeho výroba ukončena (výroba modelů Forman a Pick-up skončila až 1995), prošel Favorit dvakrát modernizací - poprvé v roce 1991 po převzetí Škody koncernem Volkswagen, výrazným facelitem pak k 1. lednu 1993. Prodával se s různými stupni výbavy, k dispozici bylo postupně několik akčních řad těchto vozů.

Při uvedení do prodeje v roce 1988 Favorit stál 84.600 korun, což byl osmadvacetinásobek tehdejšího průměrného platu v Československu. Nyní pořízení základní verze nové fabie, která je nabízena zhruba za 242.000 Kč, vyjde asi na 8,5 průměrných měsíčních platů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1