Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sovětský džíp LuAZ 969: Víte, že to byla první předokolka ze SSSR?

Sovětský džíp LuAZ 969: Víte, že to byla první předokolka ze SSSR?

Ze sovětských offroadů je dodnes známá hlavně Lada Niva nebo UAZ 469, zajímavým výrobkem sovětských automobilek ale byl i LuAZ 969.

 

Když se řekne sovětská automobilka, naprostá většina automobilových fanoušků si vybaví VAZ vyrábějící vozy značky Lada, případně specialisty na terénní vozy UAZ a GAZ či luxusní ZiL. Znalci si možná vzpomenou i na ZAZ vyrábějící Záporožce nebo moskevský AZLK vyrábějící Moskviče. Naopak automobilka LuAZ, neboli Lucký automobilový závod, je dnes prakticky zapomenut. A tak si připomeňme jeho nejvýznamnější dílo, LuAZ 969.

Továrna sídlící v městě Luck, které dnes leží na západě Ukrajiny, začala fungovat v roce 1951. Tehdy se specializovala na opravu nákladních nebo zemědělských vozidel, což vyplývá i z tehdejšího názvu. Ve svých počátcích se firma jmenovala LARZ, Lucký závod na opravdu vozidel.

První vlastní dílo přišlo až na konci padesátých let, a to v podobě armádního džípu LuAZ 967. Ten byl vyvinut na základě zkušeností z vietnamské války, kdy si Sověti uvědomili, že potřebují lehké terénní vozidlo ve stylu amerického „džípu“. Pro některá použití byl tehdy užívaný GAZ 69 až příliš těžký a velký, a tak byl postaven LuAZ 967, který byl dokonce obojživelný.

 Více si přečtete na webu Auto.cz 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1