Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Supersporty a jejich skutečná spotřeba paliva: Za kolik opravdu jezdí Bugatti Chiron?

Supersporty a jejich skutečná spotřeba paliva: Za kolik opravdu jezdí Bugatti Chiron?

Královskou třídou mezi osobními automobily jsou bez debat supersporty. Nad jejich jízdními výkony, stejně jako technikou laik žasne a odborník se diví. Co ale taková spotřeba paliva?

Nejrychlejší auta planety, které si může patřičně bonitní smrtelník koupit, umějí zrychlit z klidu na rychlost 100 km/h klidně za 3 sekundy. Dvojnásobek pak dosáhnou ti nejlepší do zhruba osmi sekund. A pokud to provoz a legislativa dovolí, může jejich řidiči pokračovat až daleko za hranici 300 km/h, v některých případech dokonce 400 km/h.

Jízdními výkony tedy kralují a to samé můžeme říci o technice, která jakoby kopírovala závodní automobily třídy GT, v některých případech i monoposty Formule 1. Vzhledem k ceně těchto aut a jejich mnohdy doslova kusové výrobě si to však jejich tvůrci mohou dovolit.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Úžasné jízdní výkony jsou skvělé, avšak tato superauta mají také odvrácenou stranu mince. A tou je spotřeba paliva. Jistě si teď mnozí řeknete, že se jedná o zcela podřadný údaj, který u takového vozu nikoho nezajímá. Ano, z hlediska typického kupujícího je to skutečně tak. Opravdu asi nikdo se při objednávání supersportu za 20 milionů korun neptá prodejce na to, za kolik tohle auto jezdí.

Celý článek si můžete přečíst na webu Auto.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1