Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Takto si lidé představovali auto budoucnosti na začátku minulého století

Takto si lidé představovali auto budoucnosti na začátku minulého století

Stejně jako dnes se na autosalonech objevují koncepty, které ukazují představy vizionářských designérů a konstruktérů o tom, jak budou automobily vypadat za několik desítek let, existovaly podobné vize i na začátku minulého století.

Například v květnovém vydání časopisu Science and Invention z roku 1923 se objevil obrázek létajícího auta z roku 1973, které mělo vyřešit problém přecpaných ulic New Yorku. Dnes už samozřejmě víme, že tehdejší snílci byli až příliš optimističtí. O létajících autech se ve větší míře mluví až nyní, ve dvacátém prvním století. Dobová kresba však ukazuje spíše něco, co lze chápat jako vrtulník a ten už je lidstvu už desítky let znám. Jen to není zrovna běžný způsob veřejné dopravy v New Yorku.

Ještě bláznivěji ovšem vypadá koncept osobního automobilu z roku 1935. Ten měl být určen k pohybu na zemi. Vzhledu běžného auta se rozhodně nepřiblížil. Základem osmdesát let staré představy o budoucnosti je totiž obrovské sférické kolo, kterému asistují dvě menší po stranách vozidla. Obří přední kolo naplněné vzduchem na přední části mělo fungovat i jako nárazník pohlcující případný náraz. Vzduchový polštář měl také absorbovat nerovnosti vozovky. Pozoruhodná je ovšem dobová poznámka o aerodynamickém tvaru, který snižuje odpor vzduchu.

Sférická kola se v automobilovém průmyslu nikdy zcela neuchytila. To ovšem neznamená, že by o tomto netradičním řešení neuvažovali ani současní vývojáři. Například nedávno, kdy se ještě uvažovalo, že Apple pracuje na vlastním elektromobilu, mělo podle tehdejších informací dostat právě sférická kola.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744