Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tatra 603 X (1966): Nástupce šestsettrojky měl být z Bratislavy. V Kopřivnici ale projekt zatrhli

Tatra 603 X (1966): Nástupce šestsettrojky měl být z Bratislavy. V Kopřivnici ale projekt zatrhli

Jedním z pokusů o modernizaci Tatry 603 byl prototyp X, funkční verze makety s označením X-5. Podobně jako předchozí sedan A se do výroby nedostal. Odvozené kombi a dvoudveřové GT zůstaly na papíře.

Kopřivnická automobilka ve slovenské metropoli založila na počátku 60. let pobočný závod, samozřejmě na vládní pokyn, nešlo o svébytné rozhodnutí. Měl sice za úkol výrobu součástí náklaďáků, ale mnohem známější jsou jeho práce na prototypech. Dokončovala se zde už sanitka A (původně kombi). X však představovala samostatný návrh, stejně jako užitkové vozy s motory za přední nápravou a předním pohonem: mikrobus MB a valník NP. Nutno dodat, že velmi progresivní.

Bratislavskou kancelář vedl Ivan Mičík, 603 X byla ovšem dílem hlavně Jána Ciny. Tatra do Mlýnských Niv vlastně předala kompletní vývoj osobních vozů, protože kopřivničtí konstruktéři se věnovali v té době pouze těm nákladním. Na Slovensku fungovala oddělení pro vývoj podvozků, motorů, karoserie a dokonce i vlastní výpočetní středisko, bratislavská pobočka tak byla zcela soběstačná.

Makety a skicy

Projekt nové osobní tatry byl na východ zadán v úvodu roku 1963. Nejdříve se do něj zapojilo velké množství návrhářů a vzniklo několik stovek různých skic. Dvacítka vybraných byla realizována coby modely v desetinásobném zmenšení, pětice nejlepších pak v životní velikosti z plexiskla a laminátu. Šlo o makety s označením X-1 až X-5. X-2 a X-3 měly obráceně zkosené zadní okno, sedan X-1 z pera Otakara Diblíka zase až takřka italsky ostré tvary a hlavně mechanicky (lanky) výklopné hlavní světlomety. Diblík se na východ přesunul z pražské kanceláře, Tatra se ale obávala nespolehlivosti „mrkaček“, i když se plánovalo využití původních reflektorů. Brněnský designér vytvořil i fastback X-4 Crystal.

Celý text si můžete přečíst na webu Auto.cz.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1