Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tatra 613: Jak ji při debutu v roce 1973 hodnotili redaktoři?

Tatra 613: Jak ji při debutu v roce 1973 hodnotili redaktoři?

Díky bezmeznému nadšení, obětavosti a vytrvalosti kopřivnických konstruktérů a dělníků mohl být na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně poprvé oficiálně představen veřejnosti nový československý reprezentační automobil Tatra 613.

 

Ač nejde o vůz kategorie „spotřebního zboží“, vzbudil takový zájem, že jsme se rozhodli představit jej redakčním testem. Získat kopřivnickou novinku k tomuto účelu bylo mnohem těžší než kterýkoli jiný, třeba zahraniční automobil, neboť zatím bylo vyrobeno jen několik vozů, z nichž každý je prototypem. Přesto jsme nalezli pochopení u vedoucích pracovníků n. p. Tatra Kopřivnice, kteří ve zkušebním programu jednoho z posledních prototypů našli malou mezeru, abychom se mohli s vozem seznámit. Pouhých čtrnáct hodin a asi 400 km samozřejmě nemohlo stačit ani na „bleskový“ test. A tak jsme se věnovali především seznámení s vozem, subjektivnímu hodnocení jízdních vlastností a několika měřením dynamických vlastností.

Tatra 613 patří do kategorie náročných a nákladných reprezentačních automobilů, vyráběných v řádech stovek kusů ročně, u nichž nelze počítat s tak rychlým zaváděním změn či dokonce častou obměnou jako u běžných osobních automobilů. O to těžší úloha pro stylisty, kteří mu musí dát sice moderní, avšak současně „nadčasový“ vzhled, který by se líbil i po letech. Proto bylo prozíravé rozhodnutí, aby Tatra 613 vznikla ve spolupráci s italskou firmou Vignale.

Čtyřdveřová samonosná karoserie vyniká elegantními, leč střízlivými liniemi vyvážených ploch a tvarů. Ač jde o reprezentační cestovní vůz, působí dynamicky díky klínovitě se svažující přídi, velkému sklonu čelního skla, čtyřem hlavním světlometům a značnému zúžení v partii střechy. Zajímavé je i řešení stupňovité zádě, která působí dojmem splývající – zadní sloupky totiž nesledují sklon okna, ale směrem dolů a vzad vybíhají v jakési směrové plochy.

Více si přečtěte na webu Auto.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1