Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tento Žuk vypadá sériově, v jeho útrobách však najdete velké překvapení

Tento Žuk vypadá sériově, v jeho útrobách však najdete velké překvapení

Rudý polský Žuk dříve sloužil hasičům, současný majitel se jej však rozhodl výrazně přepracovat. Zvenku to moc nepoznáte, uvnitř však najdete jedno velké překvapení.

Dodávka FSC Žuk se vyráběla v Polsku v letech 1958 až 1998 a stála na podvozku odvozeném od licenčně vyráběné Pobědy M20. Základem byl rám obdélníkového tvaru, přední náprava s nezávislým zavěšením kol se starala pouze o zatáčení. Hnaná byla ta zadní, odpružená listovými pery.

O pohon se nejdříve staral motor GAZ M20 s rozvodem SV, objemem 2120 kubických centimetrů a výkonem pouhých padesát koní, v roce 1965 však byl nahrazen agregátem S 21 s novou ventilovou hlavou a rozvodem OHV, který dával výkon 70 koní. Během let vznikly varianty s kabinou a valníkem, dodávky, a dokonce i hasičské verze dodávané do Egypta. A o jedné takové si dneska řekneme něco více.

Na snímcích v galerii a v přiloženém videu můžete vidět na první pohled docela sériového Žuka, zdání však klame. Od roku 2015 slouži majitelil k propagaci podnikání, tohle auto přece jenom nikdo nepřehlédne a jako pojízdný billboard před obchodním centrem snad i dobře fungoval, po čase ale přestala sériová technika stačit. Rafal, majitel vozu, proto přistoupil k úpravám a začal poměrně jednoduše – opravil, co bylo potřeba. Hasičák byl však stále velmi pomalý a nepohodlný pro denní užívání, takže se šlo více do hloubky.

Původní motor musel pryč. Nejdříve jeho místo měly zaujmout vznětové jednotky z mercedesů W123 či W124, pak dokonce přicházel v úvahu i čtyřlitrový benzinový osmiválec s Jeepu Cherokee, Rafal si ale velmi snadno spočítal, že s dieselem by auto nebylo zábavné a americký kus železa by byl moc těžký. Nakonec padla volba na motor, který Žuk pohání dodnes – benzinový šestiválec z BMW, který je lehký, místo původního motoru se v pohodě vejde, a dokonce i výkon 110 kW je vyhovující.

Více na Auto.cz

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1