Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Hamburku začínají platit zákazy jízdy pro část dieselových aut. Další města budou následovat

V Hamburku začínají platit zákazy jízdy pro část dieselových aut. Další města budou následovat

Zákaz jízdy pro část dieselových aut začíná dnes platit ve dvojici ulic severoněmeckého Hamburku. Přístavní metropoli budou s podobným opatřením v příštích měsících následovat i další německá města. O účinnosti takových zákazů, které se nedotýkají celých čtvrtí, ale pouze jednotlivých ulic, však pochybují místní obyvatelé i odborníci.

Hamburská ulice Max-Brauer-Allee není na první pohled ničím výjimečná. Dva jízdní pruhy v obou směrech, které odděluje pás zeleně, lemují tří až čtyřpatrové činžovní domy. Podobné ulice je možné najít prakticky v každém větším německém městě. Přesto je Max-Brauer-Allee jedinečná. Ode dneška mají do jejího asi 580metrového úseku zakázaný vjezd naftové osobní i nákladní vozy, které splňují emisní normu Euro 5, respektive Euro V a starší. V případně osobních naftových aut se to tedy týká všech, která byla připuštěna do provozu před zářím 2015.

V sousední a ještě výrazně frekventovanější ulici - Stresemannstrasse - se zákaz vjezdu na 1,6 kilometru dlouhém úseku týká jen dieselových nákladních aut o hmotnosti přesahující 3,5 tuny. Všemi okolními ulicemi se ale tyto vozy nadále pohybovat mohou. Zatímco v ulicích Max-Brauer-Allee a Stresemannstrasse, v nichž jsou umístěny přístroje pro měření škodlivých emisí, tak zřejmě znečištění oxidem dusičitým (NO2) skutečně o něco klesne, v nejbližším okolí pravděpodobně naopak vzroste. Proto má opatření hamburské radnice, k němuž otevřelo cestu únorové rozhodnutí Spolkového správního soudu v Lipsku, řadu kritiků.

„Pokud má docházet k zákazům jízdy dieselových aut, tak bych byl pro zákazy v celých městských obvodech. Takhle si tady auta budou hledat jinou cestu a znečištění jen přenesou na jiná místa. Když už, tak se to musí dělat důsledně. Takhle to vypadá jako slepý aktivismus,“ je přesvědčen třicátník Jan, který v Hamburku žije pět let.

„Jsem proti tomu. Myslím, že to nedává smysl. A přijde mi to také nefér ze strany výrobců aut, kteří se snaží přesunout důsledky svých skandálů na řidiče,“ říká další zdejší obyvatelka Sahra.

Podobná kritika přichází i z dalších stran. Podle největšího evropského autoklubu ADAC jsou zákazy jízdy trestáni řidiči za pochybení automobilek a selhání politiků. Organizace na ochranu životního prostředí BUND je zase přesvědčena, že se znečištění jen přesune do vedlejších ulic.

Na dodržování opatření, z něhož mají výjimku místní obyvatelé nebo zákazníci zdejších obchodů, budou dohlížet policisté, kteří budou zřejmě muset auta namátkově zastavovat. Emisní třída se totiž nedá vždy určit od pohledu. Policie se už dopředu nechala slyšet, že v prvních dnech zákazu bude řidiče jen informovat. S pokutami chce zatím počkat.

Hamburská radnice, která si od zákazů slibuje znatelné zlepšení čistoty ovzduší, opatřením reaguje na neutěšenou situaci, která se týká téměř 70 německých měst, kde jsou nadále překračovány povolené maximální koncentrace NO2. Limity, k jejichž překračování nejvíce přispívají právě diesely, se přitom mají dodržovat už od roku 2010. Na nemoci srdce a krevního oběhu vyvolané NO2 v Německu předčasně zemře asi 6000 lidí ročně. Ve spolkové republice je registrováno na 15 milionů osobních naftových vozů. Zhruba 2,7 milionu z nich splňuje normu Euro 6, a zákazy jízd by se jich tak dotknout neměly.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1