Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Velké srovnání cen: V Chorvatsku natankujete dráž než v Česku, na Slovensko se vyplatí jet s prázdnou nádrží

Velké srovnání cen: V Chorvatsku natankujete dráž než v Česku, na Slovensko se vyplatí jet s prázdnou nádrží

Čeští turisté, kteří míří každoročně v hojném počtu autem do Chorvatska, by se měli připravit na to, že na Jadranu natankují benzin v průměru o téměř dvě koruny na litr dráž než v Česku. Průměrná cena nafty je vyšší o zhruba 50 haléřů. Vyplývá to z aktuálních dat společnosti Finlord na základě údajů Evropské komise, které má ČTK k dispozici. Vyšší ceny pohonných hmot jsou například také ve Slovinsku nebo Itálii, levněji je naopak v Bulharsku nebo Maďarsku.

„Výrazně dražší jsou pohonné hmoty zejména směrem na západ od českých hranic. V Polsku, Rakousku, Maďarsku a v případě nafty i na Slovensku lze naopak natankovat levněji, což je důsledek posílení koruny vůči euru,“ řekl dnes ČTK analytik Finlord Boris Tomčiak.

Podle údajů společnosti CCS, která ceny v tuzemsku sleduje, prodávají nyní čerpací stanice v Česku benzin průměrně za 29,72 Kč za litr a naftu za 28,55 Kč/l. V Chorvatsku motoristé průměrně za litr benzinu zaplatí v přepočtu 31,66 Kč, za naftu pak 29,02 Kč/l. Vyšší ceny proti ČR jsou také ve Slovinsku. Nejdráže je z oblíbených turistických destinací tradičně v Itálii, kde zejména kvůli vysokým spotřebním daním stojí litr benzinu bezmála 39 korun, nafta pak téměř 35 Kč/l.

Podle dat Finlord by Češi naopak mohli při tankovaní v zahraničí ušetřit například při cestě k maďarskému jezeru Balaton. Na Slovensku je proti tuzemsku dražší benzin, průměrná cena nafty ale činí 27,69 Kč/l, o 86 haléřů méně než v ČR. Podobná je situace také v Rakousku. V samotném Maďarsku je nižší proti tuzemsku jak cena benzinu, tak nafty. Například benzin nabízí maďarští pumpaři v průměru za 28,42 koruny za litr, tj. 1,30 Kč pod tuzemskou úrovní. Ještě levněji je pak v Bulharsku. Litr benzinu je zde průměrně k dostání za 26,15 Kč, nafta stojí přesně 25 Kč/l.

Stejně jako v ČR i v zahraničí platí, že lze najít pumpy, jejichž ceny se od průměrných cen významně liší. Vyšší ceny drží především čerpací stanice v okolí velkých měst, vyhlášených letovisek a na hlavních tazích.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1