Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Žádné změny nechystáme. Volkswagen mírní obavy z přesunu výroby Škody do Německa

Žádné změny nechystáme. Volkswagen mírní obavy z přesunu výroby Škody do Německa

Německý automobilový koncern Volkswagen v tuto chvíli žádné změny u své české značky Škoda Auto nechystá. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí německého koncernu. Reagoval tak na informace o přesunu části produkce Škody z České republiky do Německa.

Mluvčí upozornil, že koncern Volkswagen má celosvětově propojenou výrobu a prostřednictvím „inteligentního konceptu“ dělby výroby je zajištěno vytížení jednotlivých výrobních lokalit i podchycení výrobních špiček napříč značkami.

„Pravidelné přezkoumávání vytíženosti je součástí pravidelného procesu plánování. V tuto chvíli se u značky Škoda žádné změny nechystají,“ ujistil.

Zdroje automobilky tento týden agentuře Reuters řekly, že vedení a odbory Volkswagenu chtějí, aby se část produkce koncernové divize Škoda Auto přesunula do Německa a aby česká divize platila více peněz za sdílené technologie.

Podle předsedy podnikové rady Jaroslava Povšíka se Volkswagen snaží přesunem výroby vyřešit současnou krizi. „Chtějí zajišťovat vytížení německých lokalit. Nejde jim Passat, ale vidí, že Superb se prodává dobře, a rádi by si ho tam vzali,“ míní Povšík. Podle něj má na situaci velký vliv také aféra dieselgate, která téměř zastavila prodeje aut koncernu VW v USA.

Předseda představenstva Škody Auto Bernhard Maier ve čtvrtek v dopise zaměstnancům uvedl, že Česká republika je a nadále zůstane domovem společnosti Škoda Auto. Upozornil ale, že firma pracuje v současné době na hranici kapacit a výrobní závody jsou plně vytížené.

Provozní zisk divize Škoda Auto se v minulých třech letech více než zdvojnásobil na loňských 1,2 miliardy eur (31 miliard Kč). Zisková marže v divizi dosáhla 8,7 procenta, což je v rámci koncernu Volkswagen druhá nejvyšší úroveň po luxusní značce Porsche. Marže u značky VW se naopak v důsledku poklesu provozního zisku snížila na pouhých 1,8 procenta.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1