Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Že jsou moderní auta 'blbuvzdorná'? Těmito věcmi si automobil ničíte, aniž o tom víte

Že jsou moderní auta 'blbuvzdorná'? Těmito věcmi si automobil ničíte, aniž o tom víte

Automobil je dnes čistě spotřební záležitostí. V autoškole získáte potřebné základy pro řízení vozidla, jenže víte jak jej správně používat? Čeho se vyvarovat a na co případně nezapomínat? Mnozí lidé sice dokážou vozidlo řídit obstojně ve smyslu dodržování dopravních předpisů, předvídání a eliminace chyb, ovšem současně si při řízení počínají mnohdy tak, že auto vlastně nevědomky poškozují. A to bohužel mnohdy i v případě, že postupují v souladu s návodem k obsluze vozidla. Jak si tedy u moderního auta počínat, abychom jej co možná nejméně ničili?

Stop-start systém – Vypněte jej před každou jízdou!

Systém stop-start, který po zastavení vozidla samočinně zhasne motor a následně jej těsně před rozjetím znovu nastartuje, má dnes celá řada automobilů. Výrobci si tímto pomáhají k vykázání nižších hodnot emisí oxidů dusíku a tedy i spotřeby paliva. V dosavadním normovaném měřícím cyklu NEDC to skutečně mohlo něco přinášet. Jenže laboratorní podmínky jsou věc jedna a praktické používání auta záležitost jiná.

V praxi obyčejně s aktivovaným stop-startu nic neušetříte, současně však jeho používáním zkracujete život některým komponentům svého auta. Pokud jste alespoň trochu technicky orientovaní jedinci, musí vám být jasné, že neustálé zhasínání a opětovné spouštění motoru pro něj asi nebude nic dobrého. Všude se dočtete, že byste měli po jízdě, zejména v režimu zatížení motoru, nechat motor před jeho vypnutím běžet alespoň několik sekund (někdy spíše desítek sekund) na volnoběh, aby se snížila teplota turbodmychadla, přesněji jeho ložiskového uzlu. Problém je, že u naprosté většiny moderních aut se motor samočinně vypne i v případě, že jste před tím jeli třeba po dálnici vysokou rychlostí. A tedy motor pracoval v režimu vyššího zatížení. Jde o typický případ, třeba když sjedete z dálnice na pumpu. Jakmile zastavíte u stojanu, motor se sám ihned vypne. V tu chvíli však vzrůstá teplota ložiskového uzlu, což turbodmychadlu samozřejmě neprospívá.

A to nemluvíme o dalších negativních okolnostech, spojených s činností stop-startu. U automobilů s manuální převodovkou dochází po sešlápnutí pedálu spojky znovu k nastartování motoru, což ovšem vede ke zvýšení tlaku na axiální ložiska klikového hřídele. Při každém spouštění motoru také řídicí jednotka nastaví mírně bohatší směs, což také není dobré. Třeba z důvodu naředění oleje benzínem. A takto bychom mohli pokračovat. Proto doporučujeme vypínat stop-start systém před každou jízdou.

Parkovací brzda – Při stání v kopci ji vždy použijte!

Řada dnešních aut používá elektromechanicky ovládanou parkovací brzdu. U některých vozů se aktivuje samočinně po každém zastavení vozidla a vypnutí motoru. U jiných tak musíte učinit sami příslušným ovladačem. Zejména levnější auta ale stále využívají mechanicky ovládanou parkovací brzdu.

Kdy tedy parkovací brzdu používat? V podstatě vždy, když vozidlo odstavíte v klesání. Mnozí však i v takovém případě pouze zařadí jedničku či zpátečku s vědomím, že komprese motoru vozidlo ve svahu přes velký převod udrží. Ano, ve většině případů tomu tak skutečně být může.

Pokračování článku najdete na Auto.cz

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1