V letech 1987 až 1998 byla Alfa 164 vlajkovou lodí milánské automobilky. Dodnes velmi pohledný sedan mohl dokonce závodit coby stroj 164 Procar. Co měl společného s běžnou velkou Alfou a proč nakonec nikdy žádné závody nejel?
Alfu Romeo si široká veřejnost často spojuje se závody automobilů. A právem. Vždyť třeba v seriálu Mistrovství cestovních vozů je historicky nejúspěšnější automobilovou značkou. Jenže Alfa Romeo závodila také v nejprestižnější soutěži – formuli 1, a to v letech 1950 až 1988, tedy dlouhých 38 let. Kořeny stroje 164 Procar sahají až sem.
V roce 1977 představila Alfa Romeo nový monopost pro F1 označený 177, s nímž v roce 1979 debutovala v závodě F1 v Belgii. Tímto počinem se Alfa Romeo vrátila do nejprestižnějších automobilových závodů coby samostatný tým, nikoliv pouze jako dodavatel pohonných jednotek pro monoposty jiných týmů. Naposledy značka vyhrála formuli 1 v sezóně 1950 až 1951.
Jenže italskou automobilku a její návrat do F1 provázela jedna patálie za druhou. Pro pohon monopostu 177 zvolili Italové plochý dvanáctiválcový motor s protiběžnými písty. Jak se později ukázalo, zástavba motoru do podvozku stála za tím, že celé řešení auta nebylo příliš vhodné z hlediska aerodynamiky. Důvodem byla malá výška a značná šíře plochého motoru.