06:50
„Po jedné z nejbouřlivějších dekád je všude vidět globální stabilita a hospodářské oživení,“ říká hlavní ekonom Euler Hermes Ludovic Subran. „Od srpna 2007 dostal svět hodně lekcí. Ovšem je třeba říct, že dokonce i během nejtemnějších hodin finančních krize se světoví lídři v mnoha ohledech zachovali správně. Na druhou stranu 10 let po krizi je zřejmé, že musíme udělat všechno pro to, aby se růst světové ekonomiky nezastavil a abychom byli dokonale připraveni čelit dalším budoucím šokům,“ dodává.
Na České republice se hospodářská krize rovněž podepsala poměrně výrazně. Dle Českého statistického úřadu se v listopadu 2008 meziročně snížila průmyslová produkce o 17,4 procenta a hodnota nových zakázek klesla o neuvěřitelných 30,2 procenta.
„Dnes však naše země patří k nejrychleji rostoucím v Evropě. Do velké míry za to vděčíme tradičním průmyslovým oborům a rostoucímu exportu,“ říká Luděk Obadal, Country Manager společnosti Euler Hermes v České republice. „V rámci celosvětového vývoje je třeba se ptát: Poučili jsme se dostatečně?“ doplňuje řečnickou otázku.
Podle analýzy společnosti se podařilo světu přemoci hospodářskou krizi především z těchto 3 důvodů:
1. Světoví lídři dokázali zasednout k jednomu stolu.
Skupina zemí G20 se dohodla na nouzové strategii a stanovila precedens pro koordinaci měnových a fiskálních reakcí na krizi. Důležitou úlohu sehrál londýnský summit v roce 2009, na němž představitelé největších ekonomik světa v čele s USA přislíbili částku 1,1 biliónu dolarů na boj proti globální depresi. Současně se podařilo obnovit a oživit důležité mezinárodní instituce jako Mezinárodní měnový fond (MMF) a vytvořit finanční bezpečnostní síť s možností nouzových půjček.
2. Zpřísnila se globální regulace finančních trhů.
V Evropě se zavedla 3 klíčová opatření: stanovil se minimální poměr vlastního kapitálu pro banky ve výši 4,5 procenta, o více než 3 procenta se zvýšil tzv. pákový poměr, který zamezuje nadměrnému růstu bilance a podrozvahových transakcí, a zvýšily se také požadavky na likviditu. Ve Spojených státech amerických vznikl tzv. zákon Volcker proti spekulativním investicím a reforma o ochraně spotřebitelů (Dodd-Frank Wall Street).
3. Rozšířili jsme si obzory.
Standardizace zátěžových testů a důkladná analýza komunikace ve finančním sektoru v tomto období vedly k zajištění vyšší transparentnosti v oblasti bankovnictví.
Kromě pozitivních opatření identifikovali analytici také 3 výzvy, které je potřeba přijmout, abychom dokázali lépe čelit budoucím hrozbám:
1. Potřebujeme obnovit tzv. preventivní multilateralismus.
Zdá se, že světoví lídři dokážou najít společnou řeč a posunout věci kupředu pouze v období krize. Skupina G20 v posledních letech ztratila lesk, když nečinně přihlížela vzrůstajícím finančním hrozbám. Je třeba rozvíjet vzájemnou spolupráci, vyhnout se polovičatým reformám a nadále podporovat odpovědný přístup k financování, abychom byli připraveni na příští krizi.
2. Musíme společně zlepšit regulaci
Bankovní systém se zotavil nerovnoměrně, nesplacené úvěry se například dodnes negativně projevují na bilancích v jižní Evropě. Zároveň se ovšem posílila vazba mezi bankami a vládami. Je třeba zabránit asymetrické regulaci, která pokřivuje tržní prostředí, i nadměrné regulaci, která brání růstu investic.
3. Je nezbytné změnit chování.
Finanční napětí je stále patrné na všech úrovních – od dluhů domácností až po trhy s vládními dluhopisy. Pod dojmem všech opatření však může vzniknout falešný pocit bezpečí. Nesmíme zapomenout, že vždy budou existovat nějaké neznámé hrozby. V tomto ohledu je tedy dobré klást důraz na kritické myšlení a samoregulaci.
Tento poslední bod je rozhodující pro budoucí úspěch, uzavírá Ludovic Subran: „Příliš mnoho pravidel často jen maskuje nedostatek důvěry a cílů. Obojí je však zásadní, protože finance jsou dobrým sluhou, ale špatným pánem.“
