Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Aerolinky China Eastern si chtějí z Prahy udělat dopravní uzel. Mají zájem o vstup do pražského letiště

Aerolinky China Eastern si chtějí z Prahy udělat dopravní uzel. Mají zájem o vstup do pražského letiště

Čínská letecká společnost China Eastern by pro své klienty chtěla z Prahy udělat dopravní uzel pro střední a východní Evropu. Má zájem o majetkový vstup do pražského letiště nebo do společnosti Travel Service. Zároveň chce na trase Praha-Šanghaj provozovat novou linku s přestupem v čínském městě Si-an. Zvažuje také, že by na pražské letiště létala s nákladní dopravou. Po dnešním jednání prezidenta Miloše Zemana a české delegace se zástupci China Eastern v Šanghaji to novinářům řekl ministr dopravy Dan Ťok.

Poznamenal, že zástupci China Eastern naznačili, že jejich firma má zájem, aby se Praha stala dopravním uzlem pro její cestující mířící nejen do Prahy, ale i do střední a východní Evropy, potažmo do celé Evropy.

„Říkali, že velmi zvažují a že by i rádi nějaký majetkový vstup do českých společností, jako třeba Travel Service,“ dodal Ťok. Během jednání také Číňané oznámili zájem o majetkový vstup do Letiště Václava Havla v Praze, které je majetkem státu. Ťok řekl, že si čeští zástupci nabídku vyslechli. „Je otázka, jestli to je v současné době i náš zájem,“ poznamenal.

Ťok zároveň potvrdil, že se China Eastern stane provozovatelem nové linky mezi Čínou a Českou republikou. „Termín se ještě neupřesnil,“ dodal. „Dokonce byla debata o možnosti využívat cargo, to znamená nákladní leteckou dopravu, že by v rámci pražského letiště vznikl nějaký hub (centrum) pro China Eastern a jejich nákladní leteckou dopravu,“ řekl Ťok.

Český ministr dopravy poznamenal, že nynější linka mezi Prahou a Šanghají se vyplácí a v současné době je na 14 dnů vyprodaná.

Z Číny do Česka v současné době létají tři pravidelné letecké spoje, a to z Pekingu, Šanghaje a z Čcheng-tu. Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové se mluví i o spojení s Kchun-mingem. Konzultační smlouva počítá se zřízením této linky od příštího roku.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1