Agrofertu loni klesl zisk o více než třetinu, nedařilo se jeho pekárnám ani chemičkám | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Agrofertu loni klesl zisk o více než třetinu, nedařilo se jeho pekárnám ani chemičkám

Agrofertu loni klesl zisk o více než třetinu, nedařilo se jeho pekárnám ani chemičkám

Konsolidovaný zisk koncernu Agrofert se loni meziročně snížil o 38 procent na 4,8 miliardy korun. Konsolidované tržby firmy, kterou do loňského února vlastnil současný premiér Andrej Babiš (ANO), stagnovaly na 155,1 miliardy, předloni činily 155,3 miliardy korun. ČTK to dnes sdělil tiskový mluvčí koncernu Karel Hanzelka. Za poklesem stojí výkon německé pekárenské skupiny Lieken, nedařilo se také společnostem chemického sektoru v oblasti produkce hnojiv. Naopak dobře si vedly zemědělské společnosti.

„Významně hospodaření koncernu ovlivňovaly i osobní náklady ve výši 20,9 miliardy korun, které se meziročně zvýšily o 312 milionů," dodal Hanzelka. Nekonsolidované tržby skupiny činily 223,8 miliardy korun, meziročně se snížily o 2,7 miliardy korun. Zisk firmy před započtením daní, úroků a odpisů (tzv. EBITDA) koncernu meziročně klesl o desetinu na 13,26 miliardy korun.

Nejvýznamnější investicí byla loni pro koncern výroba nové velkopekárny v Německu, dále pak výstavba nové linky na toastový chléb v Penamu a čtvrtá výrobní linka firmy Profrost. "V segmentu chemie byla největší investicí pokračující výstavba nové výrobní jednotky čpavku ve slovenské společnosti Duslo. Významné investice do nové výrobny hnojiv byly dokončovány v Lovochemii a do zvýšení kapacity a efektivity výroby čpavku a hnojiv se nadále investovalo také v německé společnosti SKW Piesteritz," uvádí mluvčí.

Skupina také loni investovala do nové válcovny v plastikářské společnosti Fatra, do výstavby líhně ve firmě Výkrm Třebíč nebo do nové produkční stáje mléčného skotu společnosti Zemos. Do nákupu půdy loni společnosti holdingu investovaly 360 milionů korun, na konci roku obdělávaly 118.000 hektarů, v naprosté většině pronajaté. Na Slovensku skupina obdělává 22.000 hektarů půdy, investovala do nákupu 30 milionů korun.

Prostřednictvím mediální společnosti Mafra, která například vydává Lidové noviny nebo MF Dnes, získal loni koncern majoritní podíl ve skupině Ticketportal, chemická firma Deza investovala do koupě polské obdobně zaměřené firmy Petrochemia Blachownia. "Dále se do koncernu nově začlenily slovenské zemědělské společnosti Poľnoslužby Bebrava a PD Krupá či tuzemský výrobce dřevěných obalů Truhlářství Straka. Z hlediska rozvoje čekají koncern Agrofert i nadále investice do ekologie, energetiky a do navyšování výrobních kapacit společností," uzavřel Hanzelka. V důsledku nově získaných společností se dlouhodobý hmotný majetek koncernu navýšil o 686 milionů korun na 7,86 miliardy.

Skupina Agrofert je největší v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným subjektem i v lesnictví a médiích. Loni zaměstnávala zhruba 33.000 lidí, podobně jako předloni, z toho 22.000 v ČR.

Koncern vlastnil ještě loni na začátku roku tehdejší vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš. V únoru kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.