Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Agrofertu loni klesl zisk o více než třetinu, nedařilo se jeho pekárnám ani chemičkám

Agrofertu loni klesl zisk o více než třetinu, nedařilo se jeho pekárnám ani chemičkám

Konsolidovaný zisk koncernu Agrofert se loni meziročně snížil o 38 procent na 4,8 miliardy korun. Konsolidované tržby firmy, kterou do loňského února vlastnil současný premiér Andrej Babiš (ANO), stagnovaly na 155,1 miliardy, předloni činily 155,3 miliardy korun. ČTK to dnes sdělil tiskový mluvčí koncernu Karel Hanzelka. Za poklesem stojí výkon německé pekárenské skupiny Lieken, nedařilo se také společnostem chemického sektoru v oblasti produkce hnojiv. Naopak dobře si vedly zemědělské společnosti.

„Významně hospodaření koncernu ovlivňovaly i osobní náklady ve výši 20,9 miliardy korun, které se meziročně zvýšily o 312 milionů," dodal Hanzelka. Nekonsolidované tržby skupiny činily 223,8 miliardy korun, meziročně se snížily o 2,7 miliardy korun. Zisk firmy před započtením daní, úroků a odpisů (tzv. EBITDA) koncernu meziročně klesl o desetinu na 13,26 miliardy korun.

Nejvýznamnější investicí byla loni pro koncern výroba nové velkopekárny v Německu, dále pak výstavba nové linky na toastový chléb v Penamu a čtvrtá výrobní linka firmy Profrost. "V segmentu chemie byla největší investicí pokračující výstavba nové výrobní jednotky čpavku ve slovenské společnosti Duslo. Významné investice do nové výrobny hnojiv byly dokončovány v Lovochemii a do zvýšení kapacity a efektivity výroby čpavku a hnojiv se nadále investovalo také v německé společnosti SKW Piesteritz," uvádí mluvčí.

Skupina také loni investovala do nové válcovny v plastikářské společnosti Fatra, do výstavby líhně ve firmě Výkrm Třebíč nebo do nové produkční stáje mléčného skotu společnosti Zemos. Do nákupu půdy loni společnosti holdingu investovaly 360 milionů korun, na konci roku obdělávaly 118.000 hektarů, v naprosté většině pronajaté. Na Slovensku skupina obdělává 22.000 hektarů půdy, investovala do nákupu 30 milionů korun.

Prostřednictvím mediální společnosti Mafra, která například vydává Lidové noviny nebo MF Dnes, získal loni koncern majoritní podíl ve skupině Ticketportal, chemická firma Deza investovala do koupě polské obdobně zaměřené firmy Petrochemia Blachownia. "Dále se do koncernu nově začlenily slovenské zemědělské společnosti Poľnoslužby Bebrava a PD Krupá či tuzemský výrobce dřevěných obalů Truhlářství Straka. Z hlediska rozvoje čekají koncern Agrofert i nadále investice do ekologie, energetiky a do navyšování výrobních kapacit společností," uzavřel Hanzelka. V důsledku nově získaných společností se dlouhodobý hmotný majetek koncernu navýšil o 686 milionů korun na 7,86 miliardy.

Skupina Agrofert je největší v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným subjektem i v lesnictví a médiích. Loni zaměstnávala zhruba 33.000 lidí, podobně jako předloni, z toho 22.000 v ČR.

Koncern vlastnil ještě loni na začátku roku tehdejší vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš. V únoru kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1