Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš zmírnil pravidla podnikání pro spolky. Pořád je to málo, vzkazují mu obce

Babiš zmírnil pravidla podnikání pro spolky. Pořád je to málo, vzkazují mu obce

Ministerstvo financí zvýšilo hranici tržeb, do které nemusí spolky a neziskové organizace evidovat tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti na 300 000 korun ročně. Dosud to bylo 175 000 korun. Na úterní tiskové konferenci o tom informoval ministr financí Andrej Babiš (ANO). Sdružení místních samospráv považuje navýšení nadále za nedostatečné.

„Naše sdružení obcí velmi očekávalo vydání nové metodiky pro tyto veřejně prospěšné poplatníky, neboť absurdní limit 175 000 Kč omezoval aktivitu spolků, omezoval regionální kulturu a společenský život v obcích. Nový limit je sice krokem vpřed, ale je také nedostatečný,“ uvedl předseda sdružení Stanislav Polčák. Za minimální hranici považuje půl milionu Kč.

Neziskové organizace, jako jsou například vesnické spolky, obecně prospěšné společnosti či nadace, by měly evidovat pouze příjmy z vedlejší podnikatelské činnosti, kterou vyvíjí za účelem podpory své hlavní nepodnikatelské činnosti. Pokud ale nepřesáhnou uvedenou hranici, tedy 300 000 korun nebo pět procent celkových příjmů, evidovat nemusí.

Za vedlejší činnost je považován například prodej stánkového občerstvení při venkovském fotbalovém zápase, který pořádá místní spolek. Může jít rovněž o různé plesy nebo místní zábavy, jejich cílem není vytvářet zisk. Příjmy z hlavní činnosti, tedy členské příspěvky, dary nebo výnosy z veřejných sbírek, spolky a nadace podle zákona evidovat nemusí. „Jsem přesvědčen o tom, že tyto spolky nemají evidovat,“ uvedl ministr.

„Naším cílem je evidovat pouze činnosti, které jsou významné a měly by potenciál konkurovat podnikatelským subjektům,“ uvedl generální ředitel Finanční správy Martin Janeček. Do limitu jsou přitom podle něj zahrnuty výhradně tržby z podnikatelské činnosti uhrazené v hotovosti, platební kartou, šekem, směnkou nebo jinými obdobnými způsoby. „Tržby hrazené převodem z účtu na účet se do limitu nepočítají,“ dodal.

Z hlediska maloobchodu je upravení metodiky podle obchodního ředitele dodavatele pokladních systémů Bizerba Martina Dvořáka rozhodně přínosné. „Z prvních informací ovšem není patrné, zda dojde k avizovanému narovnání trhu, nebo spíše k pravému opaku,“ uvedl.

Podle zakladatele pokladního systému Septim.cz Zbyňka Švece totiž metodika nevyřešila problém majitelů restaurací a hospod na vesnicích, kde současně působí velký aktivní spolek provozující klubovnu nebo pořádající ročně desítky nejrůznějších akcí. „Takto aktivní spolky pro ně totiž představují zásadní konkurenci a s navýšením limitu se konkurenční problém nevyřešil, ale spíše prohloubil,“ uvedl.

EET začala loni 1. prosince pro restaurace a ubytování a od začátku letošního března pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Od startu EET do dneška eviduje tržby zhruba 147 000 podnikatelů.

„Naše sdružení obcí velmi očekávalo vydání nové metodiky pro tyto veřejně prospěšné poplatníky, neboť absurdní limit 175 000 Kč omezoval aktivitu spolků, omezoval regionální kulturu a společenský život v obcích. Nový limit je sice krokem vpřed, ale je také nedostatečný,“ uvedl předseda sdružení Stanislav Polčák. Za minimální hranici považuje půl milionu Kč.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1