Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Baterie budou i v pračce, říká český podnikatel. Se svými akumulátory prorazil na německý trh

Baterie budou i v pračce, říká český podnikatel. Se svými akumulátory prorazil na německý trh
 

Světový trh s bateriemi je hnán vzhůru rozvojem elektromobilů i domácími a velkokapacitními úložišti energií. V prodeji akumulátorů vidí budoucnost i česká firma i4wifi.

Po třech letech stagnace očekává český prodejce baterií i4wifi raketový růst. Celková kapacita prodaných baterií by se letos měla zvednout o čtyřicet procent. „Největší odbyt máme v Německu. Tam se baterie instalují v úložištích v rodinných domech. Dalším velkým odbytištěm je průmyslová elektromobilita jako autobusy, lokomotivy nebo manipulační vozíky,“ říká Michal Klečka, který firmu vlastní napůl s Janem Sedlákem.

Loni firma za baterie prodávané pod značku GWL Power utržila ke 300 milionům korun. Akumulátory ale tvoří jen polovinu byznysu. Druhou představují zařízení pro bezdrátové internetové sítě. V bateriích ovšem oba podnikatelé spatřují velkou budoucnost.

Soustředí se hlavně na lithium-železo-fosfátové (LiFePO) baterie, které jsou sice těžší a mají menší kapacitu než lithium-iontové, ale jsou zhruba pětkrát levnější v přepočtu na nabíjecí cyklus. Jejich výhodou je i vyšší bezpečnost. Celosvětově by měl podle analýz trhu v příštích letech prodej těchto baterií růst o pětinu ročně.

K bateriím se Klečka dostal v roce 2008, když ho nadchl pocit z jízdy elektromobilem. Na začátku byl starý elektrický Volkswagen Golf z roku 1995. „Našli jsme v Číně výrobce LiFePO baterií a nahradili jimi olověné akumulátory. Najednou jsme měli funkční auto s dojezdem 250 kilometrů. Příběh jsme zpropagovali. Brzy se na nás začali obracet zájemci o tento typ akumulátorů,“ vypráví Klečka.

Zákazníci je instalovali do lodí, kol či tříkolek. Během pěti let prodej vzrostl padesátinásobně. Díky vybudované logistické infrastruktuře na dovoz zařízení pro bezdrátové sítě z Číny nemuseli podnikatelé do rozšíření sortimentu o baterie vkládat závratné částky.

Museli se ale prokousat záplavou akumulátorů od desítek čínských výrobců. Trvalo přibližně dva roky, než si firma vytipovala a prověřila nynější tři čínské dodavatele. „I tak je ale musíme udržovat v určitém napětí co se týká velikosti budoucích objednávek, aby dodávali dobrou kvalitu,“ uvádí Klečka.

Pokračování rozhovoru najdete na webu E15.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1