Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Británie je druhým největším automobilovým trhem Evropy.“ S brexitem však přichází propouštění

„Británie je druhým největším automobilovým trhem Evropy.“ S brexitem však přichází propouštění

Za 50 let práce v britském automobilovém průmyslu zažil John Cooper řadu dramatických změn. Žádná však nebyla děsivější než vyhlídky na brexit. Odtržení od evropského trhu by mohlo znamenat, že rušení pracovních míst a zpomalování produkce v britských automobilkách v posledních měsících je pouhou předehrou k hromadnému uzavírání výroby. Uvedla to agentura Bloomberg.

Od října už přišlo o práci 650 Cooperových kolegů z továrny společnosti Vauxhall Motors, která vyrábí automobily Astra. Zbývajících 1200 zaměstnanců se obává uzavření závodu v případě, že Británie přijde o bezcelní přístup na evropský trh. Omezování produkce plánuje i nedaleká továrna automobilky Jaguar Land Rover.

„Lidé by neměli podceňovat nebezpečí, která brexit přináší,“ říká odborář Cooper před továrnou v Ellesmere Port nedaleko Liverpoolu, kde pracuje od svých 18 let. „Proč by měl Nissan pokračovat v investicích na severovýchodě (Anglie), když má továrnu ve Španělsku, kde může vyrábět stejné auto bez desetiprocentního cla?“ dodává.

 Cla a další obchodní překážky mohou být pro automobilový průmysl katastrofální, protože součástky v průběhu výrobního procesu běžně několikrát přecházejí přes hranice. Zatím není jasné, zda budou nová cla skutečně zavedena, protože Londýn a Brusel se stále ještě přou ohledně podmínek brexitu.

Odchod z EU bude pro britský automobilový průmysl znamenat novou ránu v době, kdy se snaží přizpůsobit přesunu pozornosti k vozům s elektrickým pohonem a vládním plánům na postupné ukončování provozu benzinových a naftových automobilů během příštích dvou desetiletí.

Tim Lawrence ze společnosti PA Consulting upozorňuje, že pro Británii i EU by mohlo být příliš riskantní nedosáhnout dohody, která by umožňovala vzájemnou výměnu zboží při nulových či minimálních clech. „Británie je druhým největším automobilovým trhem Evropy a je velmi důležitá pro firmy z EU, jako jsou němečtí výrobci luxusních vozů,“ dodává Lawrence.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1