Čerpací stanice budou chytré. Poznají vaše zvyky a pomůžou třeba s nákupem a večeří, říká šéf MOL Austen | info.cz

Články odjinud

Čerpací stanice budou chytré. Poznají vaše zvyky a pomůžou třeba s nákupem a večeří, říká šéf MOL Austen

Čerpací stanice budoucnosti budou nesrovnatelně chytřejší než dnes. Taková je vize výkonného ředitele českého zastoupení energetické společnosti MOL Richarda Austena. „Stanice bude mít o zákazníkovi velmi dobré informace: bude vědět, jaké jsou jeho nákupní zvyky, preference. Bude mu pomáhat. A bude šetřit čas,“ tvrdí Austen s tím, že jeho firma již nyní investuje do těchto nových technologií a do segmentu tzv. big data. Jaká je pozice firmy ve světě, který hledá zelená paliva šetrná k životnímu prostředí? čtěte rozhovor.

Jak se prodává ropa? Je to podle vás sexy produkt?

Dříve jsem pracoval ve společnosti Coca-Cola, a produkty sexy byly. Mají kolem sebe takový flare (auru, jiskru – pozn. redakce). Pak jsem se nakrátko dostal do byznysu s cementem, který naopak sexy nebyl vůbec. A abych řekl pravdu, když jsem vstupoval do petrochemického byznysu, tak jsem nevěděl, co čekat. Nyní, po deseti letech u MOLu, si myslím, že pohonné látky sexy produkt spíše nejsou, ale pokud přijdete do našeho prostředí, do našeho kolektivu lidí, a do našich prodejen, tak tam to už sexy je.

Před půl stoletím to lidé vnímali jinak. Ropa jim dávala teplo, světlo i pohon. Nyní má mnoho lidí tento produkt asociovaný se znečištěným životní prostředím. Vnímáte tento posun?

Ano, cítíme to také tak. A souběžně s tím i chápeme, že tento náš byznys tu pravděpodobně nebude na věky. Že s největší pravděpodobností začne za několik let poptávka po našich produktech a našem hlavním, jádrovém byznysu klesat.

Co podle vás znamená „za pár let“?

To je dobrá otázka, na kterou vám ale nikdo pořádně neodpoví. Ten bod zlomu je totiž velmi pohyblivý. My jsme si před dvěma lety nechali vypracovat studie, podle kterých se poptávka po ropě začne snižovat během několika málo let, a nyní to vypadá, že ten horizont se posouvá do ještě pozdější doby. Před lety, když ropa stála 140 dolarů, šéfové petrochemických společností tvrdili, že benzín pod dvě eura už nikdy nebude. A teď se zdá, že máme ropy naopak strašně moc, neustále se nabízejí nová ložiska i metody, jak ji těžit.

„Zelenost elektromobilů je zatím jen zdánlivá.“

S jakým scénářem tedy počítáte?

Strategie naší skupiny předpokládá, že okolo roku 2030 se začne poptávka po ropě pomalu snižovat. Na druhé straně ale zatím na trhu nevidíme žádné udržitelné alternativy mobility založené na fosilních palivech.

Ani elektrovozy?

Ne. Elektřina to dokáže vykrýt jen částečně. Ta „zelenost“ elektromobilů je zatím jen zdánlivá, dnes tyto vozy zatěžují životní prostředí více, než to dělají běžná auta. Energie, kterou elektromobily spotřebovávají, často nepocházejí z obnovitelných zdrojů, dalším problémem jsou třeba i baterie. I proto nyní existují hlasy, že elektřina je jen přestupní bod mezi fosilními palivy a nějakou další – možná ještě neobjevenou – technologií, která bude v budoucnu automobily pohánět.

I přesto je však nyní trend zřejmý – poptávka po elektrovozech roste, což znamená tlak na prodeje vozů na fosilní paliva. Jak na tento trend reagujete?

Je pravda, že se tomu musíme postavit. Naše skupina proto přijala některá opatření. Do budoucna, až se tento vývoj projeví na reálné poptávce, počítáme se zvýšením podílu nepalivových produktů, které v našich rafinériích vyrábíme, o dvě třetiny na 50 procent. V současné době je poměr palivových a nepalivových produktů 70:30. I přesto si ale myslíme, že třeba za 30 let bude po fosilních palivech stále poptávka. Výrazně nižší, ale bude.

Umíte upřesnit, ve kterém segmentu zůstane nejsilnější? Počítáte například s jejím zachováním v oblasti nákladní dopravy, dlouhých tratí či specifických lokalit?

Takto o tom neuvažujeme. Pro nás je podstatný celkový trend, ve kterém se promítá celá řada faktorů. Například nyní poptávka po naftě stále stoupá a jedním z důvodů je fakt, že se ekonomice daří, což klade větší požadavky na dálkovou přepravu zboží. A nákladní přeprava je stále ještě řešena přes diesel.

V osobní dopravě ale jakoby dieselům zvonila hrana. Některá města, například Berlín, Paříž či Kodaň, zvažují zákaz vjezdu starých dieselových automobilů.

Je pravda, že tyto zprávy se objevují, ale zatím je vnímáme spíše jako titulky v médiích, než jako fundamenty s reálným dopadem. V poptávce se tyto trendy zatím nepromítají. Ale až to bude aktuální, tak v návaznosti nebudeme tyto paliva produkovat v současných objemech a většinu produkce našich rafinérií přesměrujeme do výroby plastů a do petrochemie. Tam bude poptávka silná i v budoucnosti.

Chceme nabízet službu sdílených automobilů i v Praze

V Budapešti má MOL vlastní program na sdílení automobilů. Kdy přijde na řadu Česko?

Se sdílením automobilů zažíváme v Budapešti ohromný úspěch. V Maďarsku, kde je ten program poměrně nový, rychle předčil očekávání, a proto navyšujeme flotilu asi o třetinu vozů. Předpokládáme, že v Česku bude o tuto službu podobně velký zájem, osobně bych byl velmi rád, kdyby se něco podobného uskutečnilo i v Praze.

V jaké fázi to nyní je?

Během léta s maďarskými kolegy zvážíme, zda jsou na tuto službu v Praze vhodné podmínky, jestli jsme zde do ní jako skupina schopní a ochotní investovat. Já bych to velmi přivítal. Myslím, že pokud by to mělo mít nějaký smysl, tak bychom se bavili o rozsahu 200–400 aut. Většinu by tvořila malá auta, ať již Škoda Citigo nebo Volkswagen e-Up. Městské vozy, se kterými lze dobře zaparkovat.

Je podle vás možné, že se tuto službu podaří zprovoznit již během příštího roku?

Nereálné to určitě není, ale záleží na mnoha faktorech. Navíc aspirantů na tuto investici je v rámci skupiny více: Záhřeb, Bukurešť, Lublaň či Bratislava. Je nicméně pravda, že potenciál Prahy je ze všech těchto měst nejspíše nejvyšší. Nechci ale dávat žádná závazná data, možná to bude příští rok, možná o rok později.

Na českém trhu je MOL do počtu benzínových stanic číslo dvě. Chcete se stát jedničkou? Jsou na stole nějaké nové akvizice?

Pro akvizice jsou zapotřebí dvě hlavní věci – čerpací stanice, které by pro nás byly vhodné, a jejich majitel, který je ochotný je prodat. Ani jedna z těchto podmínek v Česku není naplněna.

Skutečně?

Samozřejmě, že existují stanice či sítě, jejichž akvizice by se nám líbila. Ale přesto, že jsou na trhu určité šumy, tak reálně na prodej nic není. Takže pokud by se něco objevilo, tak bychom se o to velmi rádi ucházeli, zvlášť, jestli by to bylo za rozumnou cenu a pokud bychom byli schopni najít nějakou synergii. Ale na druhé straně to nyní není náš primární cíl.

Big data
Jedná se o velké soubory dat nezpracovatelné běžnými cestami a softwarem. Jde o petabyty a vyšší objemy informací v masivním měřítku. V praxi může jít o data například o pohybu velkého množství uživatelů na internetu využitelná pro analýzu, marketingové účely či výzkum.

Budoucnost je o velkých datech

Jak podle vás budou vypadat čerpací stanice v roce 2030?

Touto otázkou se velmi často zabýváme, řešíme, co by zákazníkovi měla poskytovat. Myslím, že ta stanice bude s klientem v úzkém kontaktu přes různá elektronická zařízení, nejspíš přes mobilní telefon. Bude také mít o zákazníkovi velmi dobré informace: bude vědět, jaké jsou jeho nákupní zvyky, preference. Bude mu pomáhat. A bude šetřit čas. Když například bude chtít něco nakoupit, jednoduše to naťuká do mobilu a cestou z práce si to na zvolené benzínce vyzvedne. Ať již půjde o večeři nebo čerstvé ovoce. Klíčová ale budou data. Big data.

Vy do aktivit jako jsou právě big data sami investujete, nebo je hodláte outsourcovat?

Sami do toho investujeme a plánujeme v tom pokračovat. Jedná se o aktivity, které jsou na skupinové úrovni, a je kolem toho vytvořený samostatný tým, který na nich pracuje. V současné době už máme fungující tým lidí, který se tím zabývá a pracuje na tom, mají konkrétní témata, která by zákazníkům v budoucnu měla pomáhat.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud