Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi budou vyvážet know-how značení turistických stezek. Do Brazílie, Albánie či Gruzie

Češi budou vyvážet know-how značení turistických stezek. Do Brazílie, Albánie či Gruzie

Tuzemský systém turistických značek patří k nejlepším na světě. Tohle know-how Češi začali „vyvážet“. Objednávka na vyznačení stezek podle české normy přišla až z Brazílie, v horách Albánie a Gruzie Češi v podstatě pokládají základ turistického průmyslu. V létě vyrazí do světa stovky značkařů.

Jednou z nejúspěšnějších českých značek je… česká značka. Málokterý stát má tak dlouho budovanou a tak hustou síť značených turistických stezek. První vznikla už v roce 1884 v Beskydech na hoře Radhošť. Dnes přesahuje celková délka značených pěších tras v České republice 42 tisíc kilometrů. Pro srovnání třeba větší Maďarsko jich má 11 tisíc, Bulharsko jen šest tisíc, Nizozemsko pět tisíc.

Češi v poslední době začali systém značení exportovat i do zemí, kde dosud turistické stezky chyběly téměř úplně. Regionem, kde pomáhají Češi budovat základy turistické infrastruktury skoro od nuly, je Tušsko v Gruzii. Pro odlehlou oblast pohoří Kavkaz je přilákání turistů v podstatě poslední šancí na prosperitu.

Česká rozvojová agentura vede v Tušsku několikaletý projekt, který má rozpočet pět milionů korun a který bude vrcholit letos. Češi mimo jiné dodali místním lidem solární panely na střechy domů. „Usnadnily život 200 tušským domácnostem a šesti veřejným institucím. Dostupnost elektřiny zamezila odlivu obyvatel z oblasti, která byla zejména v zimě téměř odříznutá od zbytku země,“ uvádí Jan Černík, který se na projektu podílí a v současnosti působí na českém zastupitelském úřadě v Tbilisi.

Letos pojede do Tušska dalších 20 dobrovolníků pokračovat ve značení nových turistických tras a v opravě tamějšího hradu Keselo. Čeští experti také vytvořili podrobnou mapu regionu včetně vyznačení nových stezek. „Zkušenost s turistickým značením v ČR je považována za nejspolehlivější a nejpropracovanější nejen v Evropě, ale i globálně, což se potvrdilo i v Tušsku,“ říká Michael Hošek z evropské asociace chráněných území Europarc Federation.

Pokračovat ve čtení článku na webu E15.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1