Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi jsou u bank stále zadluženější. V prosinci šlo už o 1,5 bilionu korun

Češi jsou u bank stále zadluženější. V prosinci šlo už o 1,5 bilionu korun

Dluhy českých domácností vůči bankám loni v prosinci stouply proti listopadu o 8,4 miliardy na 1,535 bilionu korun. Meziročně dlužily domácnosti o 106,6 miliardy více. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka. Zadluženost firem v porovnání s listopadem klesla, meziročně byla vyšší.

Nefinanční podniky na konci prosince dlužily bankám zhruba 1,036 bilionu korun, což je meziměsíčně o zhruba osm miliard méně. Meziročně byly úvěry podniků vyšší o 41,2 miliardy korun.

Dluhy domácností rostou od února 2016. Nejvíce si lidé půjčují na bydlení. Z celkového objemu dluhů domácností tvoří úvěry na bydlení zhruba tři čtvrtiny. Meziměsíčně se tyto úvěry v prosinci zvýšily podle ČNB o 0,6 procenta na 1,148 bilionu korun.

Spotřebitelské úvěry činily na konci loňského roku téměř 230 miliard korun, což bylo proti předchozímu měsíci o 0,3 procenta více.

Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. Odvozuje se z bilancí měnových finančních institucí, které zahrnují vedle centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v Česku také fondy peněžního trhu, úvěrní a spotřební družstva.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1