Češi si stále nejraději kupují Šumavu, ale popularita klasického chleba padla na dno | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi si stále nejraději kupují Šumavu, ale popularita klasického chleba padla na dno

Češi si stále nejraději kupují Šumavu, ale popularita klasického chleba padla na dno

Až třetinu chlebového sortimentu v Česku tvoří speciální druhy odlišné svým tvarem, hmotností a zejména netradičními surovinami. Čeští spotřebitelé si spolu s rostoucí koupěschopností nebojí za kvalitní čerstvý chléb i pečivo připlatit, a tak stále častěji vyhledávají pekařské speciálky či lokální výrobce. A není to zdaleka vše, v čem se trh s chlebem postupně mění.

V souvislosti s blížící se národní soutěží Chléb roku, která oceňuje nejlepší chleby v ČR v daném roce, zveřejnil její organizátor – Svaz pekařů a cukrářů v ČR – informace o současných spotřebitelských trendech v tomto segmentu. Jaké jsou ty nejzásadnější?

• Nejoblíbenějším stále zůstává klasický pšeničnožitný chléb či jeho pomoučněná varianta Šumava, nekupují se však již celé bochníky, ale jejich dělené části či chleby o menší hmotnosti 500 – 800 g.

• Postupně roste poptávka po chlebu s vyšším podílem žitné mouky, celozrnných a vícezrnných chlebech, které ve větších městech preferují spotřebitelé orientující se na zdravý životní styl.

• Čím dál tím více spotřebitelé vyhledávají kvalitní kvasový chléb od regionálních a řemeslných pekáren. Po dlouhodobém poklesu, kdy se spotřeba chleba v Česku dotkla pomyslného „dna“ 40 kg za rok, nasvědčuje vše tomu, že nestává období renesance spotřeby kvasového chleba.

• Obecným trendem je tzv. convenience nákupu a profilování výrobků specifické potřeby různých zákaznických skupin. Ať už je řeč o výrobcích rychlého občerstvení, segmentu chleba a pečiva ke grilování nebo nárůstu výrobků pro tzv. single rodiny s menší spotřebou. Od velkého týdenního nákupu přechází český zákazník k dennímu nákupu pekařských produktů. Pozitivně se tento trend odráží v menším plýtvání chlebem.

• Díky rozšiřování pekařských „speciálek“, bohaté nabídce místních specialit a rozvoji agroturistiky se rozvíjí výrobkový patriotismus a budují se lokální pekařské značky. Podle kvalifikovaného odhadu Svazu pekařů funguje dnes na 2,5 tisíce těchto pekařství a podle údajů agentury GfK se v těchto malých specializovaných obchodech prodá 44 % celkového objemu chleba a pečiva.

• Více se profilují tzv. superpotraviny, tedy potraviny s vysokým obsahem živin. Mezi pekařské hity patří například výrobky s chia semínky či produkty označené „bez E“.

• U mladé generace zaznamenávají úspěch výrobky napodobující americký styl života (hamburgerové bulky, hotdog žemle či toastový chléb), ale také produkty určené ke spotřebě v konkrétním čase (večerní chlebíky). Jistým trendem je poptávka po bezlepkovém sortimentu, jakkoli Češi nepodlehli mediální vlně kolem škodlivosti lepku na lidské zdraví.

Specifických a měnících se potřeb českých zákazníků jsou si vědomy i velké obchodní řetězce. Nejenže přicházejí s výrobou vlastního pečiva, ale oceňované produkty zařazují do svého sortimentu. Stejně jako v předchozích letech se například vítězné výrobky soutěže Chléb roku, které budou letos slavnostně vyhlášeny 6. června, objeví na pultech vybraných prodejen sítě Tesco, která je jejím partnerem.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.