Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česká pošta vystavila státu účet za poskytované služby, za loňský rok si nárokuje přes dvě miliardy

Česká pošta vystavila státu účet za poskytované služby, za loňský rok si nárokuje přes dvě miliardy

Česká pošta požádala stát o úhradu nákladů na poskytování základních služeb za loňský rok ve výši 2,09 miliardy korun. Ze státního rozpočtu ale dostane maximálně 600 milionů Kč. Oznámil to dnes Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který má posoudit oprávněnost požadavku. Za rok 2015 podnik žádal kolem 1,8 miliardy Kč.

Pošta jako držitel poštovní licence musí každý rok vykazovat, kolik jí stálo poskytování tzv. univerzální služby a může o úhradu nákladů žádat stát, který si dostupnost základních poštovních služeb u podniku objednává. Poštovní zákon ale zároveň zavádí strop pro tuto platbu, která je pro loňský rok 600 milionů a letos má klesnout na půl miliardy.

Podnik vyčíslil náklady na provoz poboček na 1,42 miliardy Kč, 728 milionů byly náklady na doručovací síť a podpůrné procesy vyšly na 28 milionů. Naopak nehmotné a tržní výhody pošta vyčíslila na téměř 83 milionů Kč.

Státní podnik Česká pošta hospodaří s tržbami okolo 20 miliard korun a ziskem v řádu stovek milionů Kč. provozuje 3200 poboček a zaměstnává přes 30 000 lidí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1