Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česká pošta zvedne platy. Zaměstnanci si přilepší zhruba o 1200 korun měsíčně

Česká pošta zvedne platy. Zaměstnanci si přilepší zhruba o 1200 korun měsíčně

Česká pošta navýší od dubna zaměstnancům tarifní mzdy o 7,1 procenta. Dohodla se na tom s většinou odborových organizací. Zaměstnanci s tarifní mzdou zároveň v únoru a březnu dostanou mimořádnou odměnu. 

Průměrná mzda na poště byla před rokem kolem 23.000 korun, což je o 6000 Kč méně, než je nyní celostátní průměr. Za poslední tři roky tarifní mzdy pošťáků vzrostly v průměru o 15 procent v celkovém objemu 2,5 miliardy korun.

"Navýšení jsme směřovali do nárůstů tarifů. Mzdy všech zaměstnanců s tarifní mzdou vzrostou od dubna v průměru o 7,1 procenta. Každému zaměstnanci s tarifní mzdou garantujeme minimální navýšení měsíčních tarifních a výkonových mezd o 1200 Kč," uvedl generální ředitel Martin Elkán.

Zaměstnanci s tarifní mzdou zároveň obdrží v únoru mimořádnou odměnu za rok 2017 v celkové výši 80 milionů Kč. V březnu získají další mimořádnou odměnu v celkovém objemu 86 milionů korun.

Další růst příjmu zaměstnanců bude podle Elkána možný ve chvíli, kdy stát navýší částku úhrady nákladů za univerzální službu nad současných 500 milionů korun a Česká pošta ji zaúčtuje. "V tom případě půjde po dohodě s odbory 45 procent z částky navíc do příjmu zaměstnanců. Vedení České pošty i odborové organizace budou o toto navýšení intenzivně usilovat," dodal Elkán.

Česká pošta zaměstnává 30.000 lidí v 3200 pobočkách. Pošta se stejně jako další zaměstnavatelé potýká během posledních let s nedostatkem personálu, což souvisí s rekordně nízkou nezaměstnaností. U pozic, jako jsou například řidič, doručovatel nebo pracovník přepážky, je na trhu práce prakticky nulová nezaměstnanost, což se odráží i v možnostech přijímat nové zaměstnance.

Česká pošta navýší od dubna zaměstnancům tarifní mzdy o 7,1 procenta. Dohodla se na tom s většinou odborových organizací. Zaměstnanci s tarifní mzdou zároveň v únoru a březnu dostanou mimořádnou odměnu. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1