Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česká práce je pro zaměstnavatele jednou z nejdražších v regionu

Česká práce je pro zaměstnavatele jednou z nejdražších v regionu

Náklady českých zaměstnavatelů na práci jejich zaměstnanců patří mezi nejvyšší ve střední a východní Evropě. Tuzemští pracovníci na druhou stranu neodvedou ze své mzdy státu tak velkou část na daních a pojištěních. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti TPA Group.

Čeští zaměstnavatelé odvedou za zaměstnance nejvíce peněz hned po Slovácích. S průměrnou mzdou 1000 eur, neboli 26 tisíc korun, zaplatí čeští zaměstnanci na daních a sociálním a zdravotním pojištění dohromady 23 procent.

Řadí se tak do spodní poloviny žebříčku, který vede Maďarsko s 34 procenty. Následují Slovinci (30 procent), Rumuni (30 procent) a Srbové (29 procent). Nejméně pak odvedou ze svých příjmů Rakušané (15 procent).

Celkové náklady zaměstnavatele na zaměstnance, tedy hrubá mzda a odvody pojistného hrazeného zaměstnavatelem, naopak patří v Česku mezi nejvyšší, kde činí 134 procent. Nejvyšší zatížení je na Slovensku (135 procent), za ním je Česko, na třetím místě je Rakousko (131 procent). Nejnižší zatížení je v Albánii (112 procent).

Celý článek si přečtěte na webu E15.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1