Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česká produkce piva loni klesla. Ovlivnily ji státní regulace

Česká produkce piva loni klesla. Ovlivnily ji státní regulace

Po pěti letech růstu, minulý rok výstav českých pivovarů meziročně klesl. Snížil se o 0,7 procenta na 20,32 milionu hektolitrů. Hlavním faktorem je pokles výroby pro domácí trh. Prodeje v Česku se snížily o 2,1 procenta na 16,04 milionu hektolitrů. Česká spotřeba piva loni klesla o pět litrů, činila tak 138 litrů na osobu. Export pivovarnický trh naopak táhl vzhůru, zvýšil se o 4,5 procenta. Dnes to na tiskové konferenci oznámili zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Za poklesem vidí hlavně nárůst státní regulace, například protikuřácký zákon, který loni zakázal kouření v provozovnách.

„Z našeho pohledu se jedná o ne zcela úspěšný rok. Za loňské špatné výsledky mohou ve velké míře regulace a přílišná byrokracie, která komplikuje podnikatelům živnost a dopadá na českou pivní kulturu. Přestože se trh relativně dokázal vyrovnat s elektronickou evidencí tržeb, u protikuřáckého zákona je tomu naopak, celkové dopady jsou negativní,“ řekl předseda představenstva svazu František Šámal.

Po několika desítkách let převládl prodej jedenáctek a dvanáctek nad výčepními pivy, která si drží 46,5 procentní podíl. Meziročně zhruba o 30 procent na 301.000 hektolitrů vzrostla výroba pivních mixů, tedy míchaných nápojů na bázi piva.

Zájem veřejnosti se čím dál více zaměřuje na pivo v plechovkách, kterých se loni meziročně prodalo o 37 procent více, zabírají tak devět procent trhu. O osm procent se loni zvýšily také prodeje tankového piva, která tak mělo čtyři procenta výroby. O tři procenta se také lépe prodávalo pivo v plastových lahvích, které stouplo na 12 procent. Naopak klesla poptávka po dvou největších kategoriích obalů - lahvového piva ubylo o čtyři procenta, sudového pak o sedm. Lahve tak měly čtyřicetiprocentní tržní podíl, sudové 35 procent.

Stále více se prodává pivo balené oproti točenému pivu v restauracích a hospodách, loňský poměr byl 62 ku 38 procentům.

Export piva loni vzrostl na 4,6 milionu hektolitrů. Meziročně se zpomalilo tempo růstu do zemí EU na dvě procenta, nejvíc se vozí na Slovensko, do Německa a Polska. Vývoz do třetích zemí loni stoupl o 18 procent, nejvíce piva zamířilo do Ruska, Koreje a USA. O 2,3 procenta loni vzrostl meziročně také dovoz piva, přesto je na nejnižší úrovni v Evropě. Nejvíc piva se dovezlo z Polska, ze zemí mimo EU pak z Mexika a Srbska.

Vloni vzrostla produkce českého sladu o 0,5 procenta na 546.500 tun. Do zahraničí se ho vyvezlo 236.995 tun, což bylo meziroční snížení o 11,5 procenta. Tradičně nejvýznamnějšími odběrateli jsou Polsko a Německo. „Nejdynamičtější meziroční nárůst zaznamenal vývoz do Rakouska a Japonska. Naopak vývoz klesl především do sousedního Polska, dále Maďarska a překvapivě také do Velké Británie,“ uvedl člen představenstva svazu a generální ředitel sladoven Soufflet Richard Paulů. Český slad se vyváží do 51 zemí. ČR je pátým největším výrobcem sladu v EU.

Svaz sdružuje 26 pivovarských společností, šest sladoven a 19 přispívajících členů, jako jsou chmelaři nebo výrobci pivního skla. Největšími českými pivovary jsou skupiny Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken ČR a národní podnik Budějovický Budvar.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1