Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

České ekonomice se daří. Roste nejrychleji za poslední dva roky

České ekonomice se daří. Roste nejrychleji za poslední dva roky

Česká ekonomika v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,9 procenta a proti předchozímu čtvrtletí byla vyšší o 1,3 procenta. Hospodářství tak mezičtvrtletně rostlo nejrychleji za poslední dva roky. Dnes o tom informoval Český statistický úřad, který potvrdil svůj předběžný odhad z poloviny května.

Ekonomice se v 1. čtvrtletí dařilo zejména díky silnější zahraniční poptávce. Pomohla jí ale i stabilně rostoucí spotřeba českých domácností. Zahraniční obchod přispěl k meziročnímu růstu HDP 1,7 procentního bodu a výdaje na konečnou spotřebu domácností přispěly jedním procentním bodem.

Ze silné poptávky těžila většina odvětví národního hospodářství. K růstu hrubé přidané hodnoty nejvýrazněji přispěl zpracovatelský průmysl, tažený zejména výrobou dopravních prostředků a na ni navazujícími odvětvími. „K rychlejšímu růstu přispělo také obnovení produkce v chemickém průmyslu,“ upozornil ČSÚ. Rostla i většina odvětví služeb.

Výdaje na konečnou spotřebu domácností byly v prvních třech měsících letošního roku vyšší mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 2,8 procenta. Stejně jako v předchozím roce lidé utráceli zejména za předměty dlouhodobé a střednědobé spotřeby. „Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se mezičtvrtletně zvýšily o 1,4 procenta a meziročně o 2,4 procenta,“ uvedli statistici.

Vývoz z Česka vzrostl v prvním kvartále meziročně o 5,4 procenta. Táhl ho zejména obchod s dopravními prostředky, stroji a elektrickými zařízeními. Na růstu dovozu o 3,9 procenta se významně podílely subdodávky pro automobilový průmysl, výrobu elektrických zařízení a obchod se základními kovy. „Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách dosáhlo v 1. čtvrtletí 86 miliard Kč,“ uvádí ČSÚ.

Investiční aktivita byla v prvním čtvrtletí meziročně nižší o 0,6 procenta. Hlavním důvodem byl podle statistiků pokles investic do ostatních budov a staveb.

Posilování české ekonomiky bylo i nadále provázeno růstem zaměstnanosti. „Zaměstnanost byla mezičtvrtletně o 0,6 procenta vyšší a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku vzrostla o 1,5 procenta,“ uvedli statistici.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1