Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko kvůli montovnám degeneruje. Tamní zaměstnanci dělají v práci sedm pohybů denně, říká šéf strojírenské firmy

Česko kvůli montovnám degeneruje. Tamní zaměstnanci dělají v práci sedm pohybů denně, říká šéf strojírenské firmy

Údělem země je slabá měna odpovídající nestabilním základům české ekonomiky, která během let přichází i o to nejcennější, kvalitu lidí. Důvodem je neschopnost domácích firem nabídnout zahraničním zákazníkům kvalitní finální produkt. „Ve výsledku tu máme drtivou část populace s velmi malými příjmy bez nejmenší šance stát se střední třídou, která ve vyspělých ekonomikách tvoří její jádro,“ říká majitel a šéf strojírenské firmy Soma Ladislav Verner.

Intervence jsou téměř dva měsíce minulostí, Soma většinu produkce vyváží, obáváte se o byznys?

Vůbec, síla koruny je tématem především pro subdodavatelské firmy montující výrobky pro své zahraniční partnery. My máme tu výhodu, že děláme finální výrobky pro koncové uživatele, takže máme trochu více svobody. Navíc koruna se zatím ani k většímu posilování nemá, a ačkoli se jako důvod obvykle uvádí zástupy spekulantů, podle mě současný kurz odpovídá skutečné úrovni české ekonomiky, která je, s dovolením, ve srabu.

Všichni ale tvrdí opak?

Všichni to totiž posuzují podle parametrů, kterým se na Západě smějí. Třeba velmi nízká nezaměstnanost. Ta je ale mnohdy vykoupena miliardami poskytnutých investičních pobídek a výsledkem je práce, kde děláte sedm pohybů každý den, každý měsíc, každý rok, co tam budete.

Vůbec nic tam nepotřebujete umět. Česká montovna už dokázala lidi zdegenerovat a trpí tím celá společnost. Kde je nízká přidaná hodnota činností, tak společnost hloupne. Skoro čtyři roky se to drželo uměle stanoveným kurzem. Kdyby nedevalvovali korunu, tak některé firmy odešly.

Takže český um a vzdělání se stávají legendou?

Absolutní. Určité procento lidí jsou skuteční odborníci, ale je jich málo. Trpí tím, že poptávka je hlavně po těch nejjednodušších pracích. Česku chybí hrdost a kvalita lidí, neumíte si představit, kdo chodí z vysokých škol a průmyslovek, ani maturitu by dříve neudělali.

Navíc není pravda, že chybějí technické profese, jak se všude říká. Stejně by v budoucnu nenašli práci, pokud by jich ze škol vyšlo tolik, kolik se nyní žádá. Protože sofistikovanější profese si zahraniční firmy nechají povětšinou u sebe.

Celý rozhovor čtěte na webu E15.cz 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1