Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko musí sázet na chytré lidi, cesta je v inovacích, říká pro INFO.CZ vedoucí partner EY

Česko musí sázet na chytré lidi, cesta je v inovacích, říká pro INFO.CZ vedoucí partner EY
Česká republika nepatří ani k největším státům, ani k zemím oplývajícím velkým bohatstvím nerostných surovin. Proto by měla hledat svou konkurenční výhodu jinde. Země musí využít ty možnosti, které má k dispozici – v tomto případě chytré lidi, říká v rozhovoru pro INFO.CZ Phillipe Peters, vedoucí partner expertní skupiny pro strategii a zákazníky v regionu EMEIA (Evropa, Blízký východ, Afrika a Indie) společnosti EY.

Pokud bych chtěl v Česku uspět se svým byznysem, co byste mi poradil?

Odpověď vždy závisí na tom, kdo jste. Čím se zabýváte a v jakém odvětví podnikáte. Pokud byste byl například z energetického sektoru, moje rada by byla jiná, než pokud byste se zabýval výrobou automobilů. Každé odvětví má svá specifika – například míru regulace.

Dobrá, řekněme, že bych podnikal v automobilovém průmyslu.

Musíme rozlišit dál. Například, pokud byste byl firma Škoda Auto. V takovém případě je vám asi jasné, že výroba automobilů není lokální byznys – nejde o to prodávat vozy jen v jedné relativně malé zemi, ale chcete být relevantní na globální úrovni. Doporučil bych proto, abyste se soustředil na své přednosti a na výhody, které máte oproti konkurenci. Mohl byste těžit třeba z toho, že v Česku jsou šikovní lidé, ale na druhé straně cena práce zde není tak vysoká. Navrhnul bych optimalizovat výrobu tak, abyste vyráběl finančně efektivně a získal výhodu oproti konkurenci.

Sázka na chytré lidi, to v Česku rezonuje. 

Státy, které nepatří k největším a které nemají tolik nerostných surovin, musejí využít ty možnosti, které mají. Chytré lidi. Platí to u Švýcarska, platí to i u Izraele. Proto bych cestu viděl v inovacích – přicházejte s novými nápady a obchodními modely. A pokud byste skutečně Škodu Auto vedl, dejte tento přístup všem najevo a rozšiřujte globální povědomí o značce a jejích hodnotách.

Co pokud bych automobily jen distribuoval. Byly by vaše rady jiné?

Ano, jistě. Distribuce vozů je mnohem lokálněji zaměřený byznys a předpokládám, že v Česku existuje poměrně vyvinutá síť automobilových dealerů. Zde se tedy nabízí otázka, jak a kam dál růst. V tomto případě by má rada byla taková, abyste se vydal cestou akvizic. Váš domácí trh je již nasycený, a pokud chcete expandovat do nových zemí – do Polska, Ruska či Slovinska, jde o nejefektivnější způsob, jak získat podíl na trhu. Jediná výjimka by byla, pokud byste přicházel s nějakým disruptivním nápadem, který by zcela přepsal pravidla hry. Pak bych klidně začínal na zelené louce.

„Dříve bylo méně zdrojů, ale ohromný potenciál udělat skutečně velký pokrok, nyní je to naopak. A také je dnes obtížnější si konkurenční výhodu udržet.“

V každém případě by hrála prim konkurenční výhoda. Je nyní těžší dostat se před konkurenci než dříve? 

Ano, v mnoha aspektech to skutečně těžší je. Vezměme třeba oblast IT – tam když jste během 90. let zaznamenal takřka jakýkoliv pokrok, byl to vždy ohromný úspěch. To už dnes neplatí, s něčím novým dnes téměř každá společnost přichází každou chvíli. Nyní je stav takový, že se posouváme po mnohem menších krůčcích, které často nemají takový význam jako dříve. Firmy s novými patenty přicházejí relativně běžně. Současně ale tím, jak se neustále posouváme dál, máme mnohem větší možnosti inovací.

Čím je to způsobené?

Tím, že dnes máme k dispozici mnohem větší zdroje. Já pamatuji, jak jsem na počátku své kariéry domlouval schůzky pomocí faxu na tři týdny dopředu. To je teď samozřejmě nepředstavitelné. Přímo pod nosem máme ohromné možnosti, zároveň je ale i trh nyní mnohem konkurenčnější. Dříve bylo méně zdrojů, ale ohromný potenciál udělat skutečně velký pokrok, nyní je to naopak. A také je dnes obtížnější si konkurenční výhodu udržet.

V jakých oblastech nyní vidíte největší potenciál, jak výhodu oproti konkurenci získat?

Na to je velmi komplikovaná odpověď. Je mnoho takových oblastí. Můžete se snažit získat větší hodnotu z prodeje svých výrobků – zvýšit objem prodeje například snížením ceny. Můžete vstupovat na nové a zajímavé trhy či získat větší tržní podíl v zemích, kde již působíte. Ale vždycky, když mi klient tuto otázku položí, mám pro něj přichystanou jednu metaforu.

Povězte.

Že by si měl hlavně ujasnit, co je jeho základní byznys. Tím myslím jaké zákazníky chce oslovovat, prostřednictvím jakých kanálů, a co jim chce prodávat. Je to takový metaforický dům, který stavíte. Vždy postavíte přízemí, a to je váš základní byznys. Pak jej můžete rozšiřovat a různě vylepšovat. Stavět další patra, vylepšit elektrotechniku, přistavět garáž. Jen se nesmíte snažit vybudovat to všechno najednou.

Proč ne?

Protože je hodně pravděpodobné, že byste neuspěl. Kroky, které fungují, byste měl ze začátku zkusit postupně replikovat. Daří se vám prodávat vybrané zboží v Česku? Zkuste expandovat i do Slovinska. Máte dobrou myšlenku na projekt? Otevřete jí nové obchodní kanály. To je expanze, kterou mám na mysli. Až pak můžete zkoušet úplně nové věci.

Diverzifikovat?

Ano, mluvím třeba o vstupu do zcela nového segmentu. Na ten totiž budete pochopitelně potřebovat zdroje – peníze a čas, a je dobré jich spotřebovat jen předem vymezený objem. Jinak by to mohlo zabít váš hlavní byznys. Vyčleňte si separátní tým, určete mu jasná pravidla, přidělte prostředky. Zkoušejte to se zdroji, jejichž ztráta neohrozí váš hlavní byznys.

Kdo digitalizaci nepřijme, bude mít problém

Které procesy digitální revoluce mají podle vás největší potenciál?

Těžko říct. V současné době se rychle rozvíjí mnoho digitálních procesů, které mají vliv na optimalizaci výroby. Jde o využití IoT, dat, systémů prediktivní údržby či technologii 3D tisku. Právě posledně jmenovaný umožňuje znovuobjevit některé tradiční výrobní procesy. Třeba výrobu motorů.

Jak to myslíte?

Vezměte si například firmu GE Aviation. Nová generace jejích motorů má již několikrát méně součástí než tradičně vyráběné motory. A to díky tomu, že velká většina dílů je vytištěna na 3D tiskárně. To znamená, že jednotlivé díky se vyrábějí mnohem flexibilněji a navíc se šetří materiálem. Odpad při 3D tisku je jen mezi 3-5 procenty, při tradičním výrobním procesu je to výrazně více.

To je velká revoluce.

Ano, a také to odpovídá na vaši otázku. Vítězi této revoluce budou společnosti, které vyrábějí malé a střední série sofistikovaných strojírenských produktů – různí výrobci turbín, ocelových částí. A mezi poražené budou naopak patřit dodavatelské společnosti, které zajišťují dodávky těmto firmám. Ty budou mít menší byznys.

A další vítězové?

Víte, já si vlastně nemyslím, že digitalizace dělá z firem vítěze. Ten trend je spíše o tom, že kdo se mu nepřizpůsobí, bude ve velkých problémech. Je to, jako když jsem si stále sjednával ty schůzky pomocí faxu. Pokud bych to dělal doteď, tak jsem lůzr. A s digitalizací je to podobné. Využití senzorů, prediktivní údržba, to jsou všechno věci, které budou muset být zaváděné. Pokud je nezavedete během tří let, tak jste také lůzr. Uděláte to, nebo váš podnik skončí.

Jaké byznysy jsou podle vás nejvíce ohrožené digitalizací?

Já nevnímám digitalizaci jako hrozbu. Je to možnost expanze, příležitost, jak pozvednout byznys na novou úroveň. A je jenom na firmách, jestli této příležitosti využijí, nebo ne. Na druhé straně máte pravdu, že pokud jako firma této příležitosti nevyužijete, tak ji to postaví do zranitelné pozice. Pokud na rohu ulice prodáváte keramiku, tak je váš podnik zranitelný vůči někomu, kdo si na ten samý byznys udělá on-line aplikaci, protože bude mít menší náklady a ve finále i ceny.

Hrozba pro podniky jsou tedy nevyužité šance?

Ano, přesně tak. Vezměte si, co by se stalo, pokud bychom před patnácti lety spolu vedli Kodak a byli bychom si vědomí nastupujících digitálních trendů. Namísto odmítnutí nové technologie digitální fotografie bychom ji mohli přijmout a podporovat a stát se největším hráčem v odvětví. Pokud se s ní ale rozhodnete bojovat… Jen se podívejte, kde je Kodak nyní.

Jak se díváte na to, že různé evropské regulace mohou tlumit inovace a růst? Co třeba GDPR?

Ano, růst tyto regulace sice do jisté míry brzdí, ale na druhé straně je nutné tato pravidla přijmout. Zodpovědnost za výměnu dat musí být jasně nastavená.

Jak to myslíte?

Řeknu to opět na příkladu. Pokud podnikáte v byznys to byznys (B2B) sektoru – dejme tomu, že vyvíjíte motory pro letectví – tak máte přístup k ohromnému množství provozních, finančních a operačních dat. Ty se ale ani tolik nepodřizují GDPR, ale vaší odpovědností je odpovídajícím způsobem je zabezpečit. Tak, aby se tato data nedostala do nepovolaných rukou – jejich zneužití by potenciálně bylo katastrofické. Absolutní bezpečnost dat v tomto typu byznysu je naprostá nutnost a regulace k ní přispívají.

Dobrá, a jak to je s B2C byznysem?

V rámci toku dat mezi společnostmi a koncovými zákazníky je rovněž ochrana dat a soukromí prvořadý úkol. Myslím, že nikomu – ani vám, ani mě – by se nelíbilo, pokud by se detaily vašeho bankovního účtu dostaly na veřejnost, třeba na internet. A opatření jako GDPR tento problém lépe řeší a jsem přesvědčený, že v tomto ohledu má pozitivní přínos.

Neztrácíme ale tak trochu dech oproti USA a Číně, které se o podobné regulace nemusejí starat?

Ano, je pravda, že obavy ze zneužití osobních dat v těchto regionech nejsou tak velké a v Evropě se na jejich implementaci vynakládají nemalé zdroje. A přitom USA a Čína dominují v oblasti velkých společností, jako jsou Google, Amazon či Weibo. A to je problém. Pokud by to nějakým způsobem bylo v mých možnostech, určitě bych se snažil o to, aby v těchto regionech byla data regulována podobným způsobem jako v Evropě. V podstatě jde o to najít rovnováhu mezi ochranou dat a možností inovovat.

Co je GDPR?Co je GDPR?autor: Info.cz

Je Evropa stále kompetitivní proti USA a Číně?

Myslím si, že ano. Na druhé straně je ale pravda, že dostat se do některých oblastí podnikání už bude jen velmi složité. Zkuste přijít nyní s konkurencí Facebooku, Googlu. Evropa by ale přesto měla pokračovat v inovacích, které dělá. Líbí se mi ten model velkých společností, které inovují samy o sobě, ale současně okolo nich vznikají malé start-upy s vlastními inovativními myšlenkami a možností disruptovat byznys.

O Česko obavy nemám 

Jak se díváte na evropskou start-upovou scénu?

Jen jedna věc mi přijde trochu zavádějící – že se v oblasti start-upů možná až příliš spoléháme na dvacetileté lidi, kteří sotva vylezli z univerzity. Přitom lidé, kterým je 40, 50 let mají v oblasti start-upů a inovací stále co říci. Mají ohromné zkušenosti. A v případě, že máte myšlenku s velkým potenciálem, tak právě oni vám svými reálnými zkušenostmi mohou pomoci tuto myšlenku správně nascalovat a využít její plný potenciál.

Máme v Evropě pro strart-upy dobré podhoubí?

Je pravda, že mi zde trochu chybí start-upová mentalita. A to nehovořím o mentalitě samotných start-upů, ale bank a velkých fondů, společností, které se okolo celé scény točí a které jsou v celém tom procesu velmi důležité. Na druhé straně, o Česko v tomto ohledu nemám obavy, pokaždé když sem přijedu, tak vidím spoustu skvělých nápadů.

Jak se díváte na čínský projekt Nové hedvábné stezky? Měli bychom jej jako Evropané vítat?

V principu to dobrý nápad je. Jen bychom si měli dát pozor na to, co všechno si v rámci tohoto projektu vyjednáme. My Evropané bychom měli být semknutější – máme velkou ekonomickou, politickou a spotřební sílu, ale za vyjednávacím stolem tak silní nejsme. Obecně si myslím, že bychom neměli pořád řešit všemožné regulace, restrikce či omezování byznysů, ale naopak se soustředit na jejich expanzi a nové možnosti. Z pohledu podnikání totiž potřebujeme více akce, ne méně.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232