Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko se stává velmocí v oblasti umělého oplodnění

Česko se stává velmocí v oblasti umělého oplodnění

Na více než 40 českých klinik přijíždí stále více párů z Německa nebo Irska, kde jsou striktnější zákony. Obrat byznysu s asistovanou reprodukcí se vyšplhal už na čtyři miliardy korun ročně. Další peníze utrácejí zahraniční pacienti za hotely a služby. Česko je silné v dárcovství vajíček, ve vývozu spermatu kralují Dánové.

Počet cyklů umělého oplodnění na českých klinikách se od roku 2007 více než zdvojnásobil ze 17 tisíc ročně na současných více než 35 tisíc. Vyplývá to z údajů Národního registru asistované reprodukce.

Pomoc při umělém oplodnění tu poskytují už čtyři desítky zdravotnických zařízení. Obor zažívá v Česku boom, klienti přijíždějí z 60 zemí světa. Za posledních deset let se z českých vajíček narodilo minimálně pět tisíc Irů nebo 15 tisíc Němců.

„V porovnání například s Velkou Británií totiž vyjde zákrok v Česku na třetinu až čtvrtinu nákladů. Navíc jsou v zahraničí zakázané některé metody, jako například v Německu umělé oplodnění s darovanými vajíčky či využití spermií anonymních dárců,“ vysvětluje Ondřej Jež, ředitel poradenství pro fúze a akvizice ze společnosti Deloitte. Asistence při jednom cyklu umělého oplodnění stojí zahraničního pacienta v Česku 80 až 120 tisíc korun.

Celý článek si můžete přečíst na webu E15.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1