Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Českým vývozcům se loni dařilo, výsledek obchodní bilance ale ovlivnil i silný import

Českým vývozcům se loni dařilo, výsledek obchodní bilance ale ovlivnil i silný import

Přebytek obchodní bilance za loňský rok činil 152,6 miliardy korun, uvádí Český statistický úřad. Meziroční výsledek je o 11,1 miliardy horší. V porovnání s rokem 2016 se loni vývoz zvýšil o 5,6 procenta a dovoz o 6,3 procenta.

Ačkoliv je loňský přebytek obchodní bilance meziročně nižší, hodnotí ho ekonom Komerční banky Viktor Zeisel jako velmi dobrý. "Exportérům se dařilo, ale bilanci snižovaly vysoké dovozy z titulu silné spotřeby i investic," zhodnotil Zeisel. Trendy z loňského roku podle něj budou pokračovat i letos. "Zahraniční poptávka bude podporovat vývozy, nicméně výrazný růst očekáváme i na straně dovozů," uvedl Zeisel.

V prosinci skončila bilance zahraničního obchodu se zbožím schodkem 2,2 miliardy korun Kč, což byl v meziročním srovnání o 6,2 miliardy korun lepší výsledek. Prosincovou statistiku pozitivně ovlivnila hlavně bilance v kategorii aut. "Přidávají se i vývozy strojů a zařízení, které jsou podporovány větší chutí investovat nejenom doma, ale i v zahraničí," uvedl Zeisel.

Naopak negativní vliv na prosincové výsledky zahraničního obchodu mělo prohloubení deficitu s kovy, koksem a rafinovanými ropnými produkty. Horší byla také bilance v oblasti zemědělských produktů.

Ačkoliv je loňský přebytek obchodní bilance meziročně nižší, hodnotí ho ekonom Komerční banky Viktor Zeisel jako velmi dobrý. "Exportérům se dařilo, ale bilanci snižovaly vysoké dovozy z titulu silné spotřeby i investic," zhodnotil Zeisel. Trendy z loňského roku podle něj budou pokračovat i letos. "Zahraniční poptávka bude podporovat vývozy, nicméně výrazný růst očekáváme i na straně dovozů," uvedl Zeisel.

V prosinci skončila bilance zahraničního obchodu se zbožím schodkem 2,2 miliardy korun Kč, což byl v meziročním srovnání o 6,2 miliardy korun lepší výsledek. Prosincovou statistiku pozitivně ovlivnila hlavně bilance v kategorii aut. "Přidávají se i vývozy strojů a zařízení, které jsou podporovány větší chutí investovat nejenom doma, ale i v zahraničí," uvedl Zeisel.

Naopak negativní vliv na prosincové výsledky zahraničního obchodu mělo prohloubení deficitu s kovy, koksem a rafinovanými ropnými produkty. Horší byla také bilance v oblasti zemědělských produktů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1